Stavba našeho domečku

19.9. 2011, Podzimní obrázky

2011-09-19T20:28:00.008+02:00

Tak po delší odmlce opět zdravím. Léto-neléto je pryč a i když počasí bylo spíš podzimní, zahradě se to velmi líbilo. Vše co mohlo rostlo a nabývalo na objemu opravdu slušnou rychlostí. Však se podívejte na obrázky a zkuste to porovnat s těmi minulými.

Navíc mi Katka s holčičkami již tradičně dopřála pár týdnů prázdnin, kdy se všechny odsunuly k babičce a já mohl konečně dokončit krb. Nejprve jsem superizolem opláštil horkou část.

Pak jsem to celé obložil rigidurem, zatmelil, přebrousil, nabílil a přemaloval. Pod stropem jsem ze sádrokartonářských profilů udělal pomocnou konstrukci, aby tam ten rigidur měl na čem držet. Oba prostory, jak ten horký tak ten studenější odvětrávaný, vyfukují ohřátý vzduch dvěma mřížkami.

No a teď pár aktuálních obrázků hotové části zahrady. Přírůstek zelené hmoty je asi nejvíce patrný na kačírkovém svahu pod terasou.

7.3. 2011, Zavlažovací systém

2011-02-28T12:26:00.006+01:00

Protože se blíží jaro, chtěl bych dokončit řízení zavlažovacího systému. Už nám to sice fungovalo minulý podzim, ale to bylo zatím provizorní, bez automatiky, pouze na povel.
Takže, o řízení závlahy se staral a bude starat opět centrální mozek domu. Když už ho tam máme, tak na co kupovat drahé řízení (cca 5000 Kč), když se to dá zbastlit doma za mnohem méně korunek. Vlastní sestavení řadiče závlahy proběhlo na přelomu léta a podzimu, tedy souběžně s pracemi, popsanými v minulém příspěvku. Výsledek mého snažení je vidět na následujícím obrázku:

Tento řadič je umístěn v garáži a s domovní centrálou si povídá přes STP (stíněný UTP) kabel strukturované kabeláže. V principu to funguje takto: Do plošňáku, umístěného na DIN liště vpravo, putují I2C povely z domovní centrály. Elektronika pak podle těchto povelů čte stav dešťového senzoru nebo spíná relátka, která připojují střídavých 24V z toroidního trafa na solenoidy jednotlivých ventilů.

Vše fungovalo hned napoprvé, bohužel jsem ale narazil na limit I2C sběrnice - kabely, přes které putují I2C povely jsou příliš dlouhé a přenos povelů byl nespolehlivý. Jak domovní centrálu, tak i řadič závlahy jsem tedy musel rozšířit o tzv. repeater (bus driver). V jednom katalogu jsem objevil čip P82B96, který snad vyrobili přesně pro mou aplikaci. Bohužel v množství 5ks se nedal sehnat nikde v celé Evropě a musel jsem si ho nechat poslat až ze zámoří. Drahé poštovné jsem výrazně zredukoval použitím služby Shipito.

"Američtí brouci" 100% zafungovali a I2C sběrnice teď na naší strukturované kabeláži funguje naprosto spolehlivě. V současné době pracuji na rozšíření home control daemona, aby byl schopen pouštět kropení automaticky v předem nastavených časech.

24.11. 2010, Terraforming II

2010-11-22T18:21:00.019+01:00

Tak tu máme zase pořádný podzim plný bláta, mlh a hnusného počasí. Venku toho asi už moc neuděláme, protože tam by ani psa nevyhnal. Přesunul jsem se tedy do tepla ke klávesnici a monitoru, abych tak nějak shrnul, co se během tohoto roku kolem našeho domku stalo. A že toho bylo...

Proběhlo několik velkých akcí a nejlepší asi bude nevzít to čistě chronologicky, ale spíše po jednotlivých akcích, protože ty většinou probíhaly souběžně. Začnu asi tou nejmenší, která ale zase jako jediná proběhla v interiéru...

--- Krb ---

V létě byla celá rodinka na měsíc u babičky, v domě jsem byl sám, nastaly tedy optimální podmínky pro nějakou tu špinavější práci uvnitř domku. Tož jsem se pustil do obezdění krbové vložky. Použil jsem na to již dávno zakoupené belgické zvonivky a speciální maltu, kterou se to potom dalo i vyspárovat.

S výsledkem jsem spokojený a na to, že to je moje první "zednické" dílo, se to docela povedlo:

Víc jsem zatím nestihl, teď se pokračovat nedá, krb používáme a neúplně vyschlá lepidla by mohla popraskat. Tak zase na jaře nebo v létě - snad už to konečně dokončím. Vrchní sopouchová část krbu už ale nebude obestavěná cihlami, ale superizolem (je žáruvzdorný a tepelně izoluje) a rigidurem (ten bude místo štuku/omítky).

Mimochodem, ty cihly jsou schopné do sebe nabrat opravdu hodně tepla. I když topíme celý den, na vnější straně zůstávají stále jenom vlažné, zato pak ale ještě příští ráno a dopoledne je v domě příjemné teplo.

--- Zahrada a chodníčky ---

Na zahradě se nám během roku všelijak střídaly 3 party pracantů: zednická, závlahářská a zahradnická. Nejprve nastoupili šikovní "zedníci", doporučení jednou naší známou. Provedli jemné terénní úpravy, vybudovali betonové schody do sklepa, sokl dočistili a obložili páskami z lícovek, vybudovali chodníčky kolem domu a naletovali hydroizolaci na terasu. Zvláště s tím soklem si docela užili, protože borci, co nám dělali základovou desku, nebyli zrovna "přesní" a ten sokl se někde musel ubrat sbíječkou, někde naopak nastavit perimetrem. Taky spodní hrana fasády se zrovna moc nevyvedla (reklamovat jsem to nemohl, protože krachující Artexa těm fasádníkům vůbec nezaplatila). Výsledek je ale velmi, velmi dobrý a hodně věcí, co mě předtím furt tahaly za oči, je už konečně pryč. Fakt šikulové, nic nepokazili a když museli nějaký detail vymyslet samostatně, vždy to vymysleli pěkně, prostě paráda. Jenom škoda, že nemohli ty chodníčky už dodělat, protože na východní straně domu je stále v progresu kanalizace budovaná obcí. Už nám tam alespoň usadili takovou tu malou jímku s čerpadlem. Bohužel, ale stále jedeme na žumpu, protože infrastruktura v obci ještě není hotová.

Souběžně se "zedníky" začal pracovat pan zahradník s pomocníky. Moje původní představa, že si zahradu budeme budovat pomalu sami metodou pokusů a omylů, vzala brzo za své. Za prvé, kvůli totálnímu nedostatku času a za druhé, začal ve mě sílit pocit, že těch omylů by asi bylo opravdu hodně. Nechali jsme si tedy opět doporučit jednu zahradnickou firmu. Byli jsme se i podívat na jejich zahradu. Co zahradu, to co jsme tam viděli, nás docela dostalo. Na hodně velkém pozemku tam měl pan zahradník vybudováno něco mezi parkem a botanickou zahradou, včetně jezírek a rašeliniště (!). Provedl nás tedy tou krásou, ukázal nám, co u nás má šanci přežít a co by určitě nepřežilo a s Katkou se dohodli, co tam u nás zasadí. Mě tam zase upoutala jeho sbírka zvětralých žulových balvanů, posbíraných v okolí. Neodolal jsem a tak jsme se dohodli, že nám jich pár prodá.
Budování zahrady začalo totální destrukcí stávajícího stavu. Roundup a letní slunko změnily náš provizorní a hezky plevelem prorostlý trávníček v suchou a spálenou pláň. Do toho pak přišli závlaháři, celou zahradu nám rozryli, aby tam mohli zakopat ty svoje hadice a kabely. Pak se celé léto pořád znova a znova roundup-ovalo a čekalo, a ten plevel to pořád a pořád nechtěl vzdát.

Tak takhle hrozně vypadala naše zahrada po první destruktivní fázi, zatímco sousedům se vše jen zelenalo. Zahradník si nám i postěžoval, že mu klienti v této fázi často nadávají :-)

Plně naložená Avie na naší zahradě to už opravdu zhoršit nemohla, ba naopak to byla právě ta správná doba pro usazení balvanů.

Toto je chodníček před domem. Opěrná zídka bude z gabionů. Zatím tam jsou osazené prázdné drátokoše čekající na vyplnění kameny. Z gabionů plánujeme i podezdívku plotu do ulice.

Následují obrázky hotového vchodu do sklepa a obložení soklu domu:

Následující obrázky ukazují další hotovou fázi budování zahrady - okolí jižního a západního plotu je zamulčováno a většina plochy zahrady je pokryta několikacentimetrovou vrstvou dovezené zeminy. Původní ornice se ukázala přeci jen dost poškozená stavbou domu, na povrch se dostalo jílovité podloží a spousta kamení a někde rostl jen a jen plevel a tráva se vůbec nechytla. Tráva zatím zaseta není, pokud si to dobře pamatuji, tak se opět čekalo až vyleze plevel.

Zahradníci se tedy zatím pustili do skalky na svahu k jižní terase. Svah pokryli geotextílií a kačírkem (Kaznějov). Pak zasadili rostlinstvo. Podle slov pana zahradníka, teď to vypadá jak kamenolom, ale za pár let, až se to všechno rozroste, tak z toho kačírku nebude skoro nic vidět

Na podzim přišlo konečně na řadu zasetí trávníku. Počasí ale opět nebylo zrovna ideální, asi moc pršelo a jak jsme ve svahu, tak nám to asi hodně semínek odplavilo. Taky už nebylo dost teplo. Řídká místa jsem tedy znova pohnojil a osel. Současný stav je už lepší, máme za sebou i první sekání, ale už teď je vidět, že na jaře nás čeká velký boj s plevelem.

Většina zahrady už vypadá docela k světu. Severní část u ulice se bude dělat až po vybudování plotu, zatím tam je provizorní trávník a hromady s různým materiálem. Východní část je zase zablokovaná tou obecní kanalizací.

--- Terasa ---

Do montáže povrchu terasy jsme se pustili svépomocně. Na radu našeho stavebního dozoru jsme už kdysi upustili od dlažby a spíš jsme uvažovali o nějakém, asi tropickém dřevě. Práci s ním jsem si už navíc vyzkoušel na našem balkónku. Pak jsme se ale dozvěděli o novém kompozitním materiálu Twinson. Navíc nedaleko od nás, v Černošicích, je obchodní zastoupení a vzorkovna. Zastavili jsme se tam, abychom si ten zázrak osahali a případně vybrali odstín. Už předtím jsme si v Hornbachu sáhli na něco podobného od konkurence (asi Woodplastic) a moc nás to nepřesvědčilo, na omak to byl stále plast. Proto jsme ani tomu Twinsonu moc nevěřili. O to víc nás ale tenhle materiál překvapil. Na dotek je to dřevo, když se to řeže, tak to voní jako dřevo, dá se po tom chodit i v chladu na boso, vůbec to nedělá třísky, nekroutí se to, nemusí se to olejovat, výborně se s tím pracuje a celý ten systém je vymyšlen tak, že nejsou vidět žádné šrouby a hlavně, mělo by nás to přežít. Cenově se to pohybuje asi tak na úrovni průměrně drahého tropického dřeva.

Následující obrázky ukazují terasu v různých stupních rozpracovanosti. Nejprve se musel k terase skrz hydroizolaci přivrtat rastr s Twinson profilů. Na ty se potom speciálními nerez svorkami šroubovala Twinson prkna:

Terasa je v současnosti už skoro hotová, jenom ještě musím nějak ošetřit její ukončení. Možností je více. Co se Twinsonu týče, tak mě ještě čeká stavba menší terasy před vchodovými dveřmi (bude to součást závětří) a dokončení schodů do sklepa.

17.3. 2010, Multimediální server

2010-03-11T20:01:00.013+01:00

Varování: opět se jedná o odborný příspěvek, ale přeci jenom jsou tu alespoň ty obrázky...

V budce pro CMD, o které jsem psal minule, je už docela husto, přibyl tam totiž multimediální server. Impulz, který urychlil jeho stavbu, přišel z nečekané strany. Nějak se nám totiž do pracovny nechce vejít nábytek z bytu, kousíček místa u jedné stěny nám tam schází a jediné řešení je vyhodit úzkou skříňku na cédéčka. To se ovšem potkalo s úmyslem všechny naše CD zempétrojkovat na harddisk multimediálního serveru a poté je uložit do krabice na půdu.

Porozhlédl jsem se tedy po nových možnostech, z čeho by se dal takový server postavit. Jednou jsem tu psal o platformě VIA Epia jako o dobrém kandidátovi. Vývoj ovšem opět pokročil a nějaký ten pátek už jsou k dispozici malé ITX boardy s chipsetem NVidia ION a dvoujádrovým procesorem Intel Atom. Tyhle desky jsou schopné plynule poslat i HDTV video do HDMI výstupu a přehráváním empétrojek se ani neohřejou. Všechny je ovšem potřeba napájet běžným ATX zdrojem a tyhle zdroje já nemám moc rád. Už jsem jich viděl opravdu hodně vyhořet (naštěstí zatím jen za doprovodu docela slušné rány a oblaku smrdutého kouře, akorát jednomu kamarádovi mého kamaráda to vzalo do věčných lovišť i celý počítač) a představa, že bych doma měl něco takového trvale pod napětím, se mi vůbec nelíbila. Navíc, výkon těchto zdrojů začíná někde u 300 Wattů a to mi připadá tak trochu jako s kanónem na vrabce.

Hledal jsem tedy dál, jestli přeci jenom neexistuje nějaký model této platformy, který by se obešel bez ATX zdroje a bingo, jeden jsem nakonec opravdu objevil a nakonec i koupil - Zotac IONITX-A-E. Je to sice dražší model, ale je velmi dobře vybaven a v krabici je přibalen i 90W jedno-napěťový napájecí zdroj, podobný těm notebookovým. Takový zdroj jsem ještě vyhořet neviděl a hlavně jeho výkon je přiměřenější potřebám této platformy, takže bude pracovat s vyšší účinností. Všechna další napětí potřebná pro svou činnost, harddisky a USB zařízení si tato deska vyrobí už sama.

Tak toto je již v šuplíku usazená deska Zotac i se zdrojem a s nainstalovanými paměťovými moduly (2 x 1GB). Protože šuplík nebyl dost hluboký a všechny šroubky z desky šly mimo, musel jsem ho nastavit hliníkovým plechem. V garáži mi zbyl jeden nepoužitý venkovní parapet, tak jsem ho kousek uřízl, poprovrtával, přišrouboval k šuplíku a takové ty počítačové šroubky si už do něj závity vyřízly samy. Na přední hranu bývalého parapetu jsem namontoval dvě tlačítka (Power a Reset) a dvě LEDky (Power a HDD). Pokud byste si někdo někdy stavěl něco podobného, nezapomeňte před tyto LEDky předřadit odpory (třeba 330 ohmů), jinak by ty LEDky brzo doledkovaly.

K desce jsem připojil dva harddisky (2 x zelený kaviár 1TB se sníženou spotřebou) a nakonfiguroval je do RAID pole v režimu Mirror, tzn. že se do obou bude zapisovat to samé. Celková kapacita je pak sice poloviční (1 TB), pokud by ale jeden z disků někdy kleknul, data se neztratí, protože jejich přesná kopie bude vždy na tom druhém disku. Přeci jenom, chceme tam mít i všechny naše fotky a jejich případná ztráta by pak docela bolela.

Po připojení domácího ethernetu a dalších potřebných kablíků jsem to celé vmontoval do CMD budky. Jako monitor používáme televizi. Ta naše je však starší a nemá tedy HDMI vstup. Deska Zotac ale zase nemá klasický kompozitní video výstup, pouze výstup HDMI a výstup pro analogový monitor. Proto je v levém horním rohu CMD budky taková šedivá krabička, která převádí analogové signály pro monitor na kompozitní video pro naší televizi. Tento kompozitní videosignál se pak spolu se dvěma audio-kanály přenáší přes jeden STP kabel strukturované kabeláže do televize. Až třeba jednou budeme mít novou televizi s HDMI vstupem, šedivou krabičku nahradí tzv. HDMI extender, což je zařízeníčko, které umí poslat HDMI do televize přes dva UTP/FTP/STP kabely.

Jako operační systém jsem zvolil OpenSUSE distribuci Linuxu s desktopem Gnome. Je to uživatelsky velmi příjemná záležitost a s chipsetem ION si to taky velmi dobře rozumí. Doinstalovat se musel pouze grafický driver a to šlo taky velmi lehce "one-click" instalací z opensusího webu. Nakonfiguroval jsem to tak, aby vše důležité bylo vidět i na televizi (velké fonty, kontrastní barvy atd.) a na běžné používání (pouštění filmů a hudby, prohlížení fotek) stačila pouze bezdrátová myš. Akorát standardní opensusí software pro přehrávání filmů a hudby se mi moc nelíbil, tak jsem ho nahradil VLC playerem (úžasná věc, přehraje snad úplně vše) pro pouštění filmů a XMMS playerem (něco jako WinAmp, ale pro Linux) pro přehrávání empétrojek.

Pokud je někdy potřeba udělat něco složitějšího, co vyžaduje klávesnici (něco nastavit, doinstalovat atd.), připojím se k serveru VNC viewerem z nějakého jiného počítače a pak můžu udělat vše co potřebuji vzdáleně.

Stav k dnešnímu dni je takový, že server se intenzivně používá, nějak ovládat se ho naučila už i všechna moje Zlatíčka, všechny fotky jsou už na RAIDu, stejně jako všechna naše cédéčka. Zbývá mi vyřešit už jen jeden problém a možná by mi někdo z Vás mohl dát nějaký dobrý tip: Vypínání serveru jsem chtěl vyřešit tzv. suspendem do paměti, což je stav kdy se vypne vše kromě paměti. Systém pak umí z tohoto stavu velmi rychle nastartovat. Problém je ale v tom, že i když mám v BIOSu všechny budící události vypnuté tak dost často se pak ta deska budí sama a to vždy pár vteřin po suspendu a já stále nemůžu přijít na to, kde je chyba.

17.1. 2010, Budka pro CMD

2010-01-16T21:39:00.004+01:00

Dlouhé zimní večery jsou opět tu, venku se toho moc dělat nedá (tedy kromě odklízení sněhu), takže jak jsem už minule nakousl, trochu jsem pohnul centrálním mozkem domu, nebo-li CMD. Tlustý svazek kabelů strukturované kabeláže koukající z díry ve zdi a starou krabici od bot, na které jednotlivé části domovní centrály stály, nahradil docela pěkný datový rozvaděč Moeller.

Datové kabely jsem speciálním "punch down" nástrojem nacvakal do 23 stíněných samiček RJ45 ve dvou patch panelech. Koupil jsem ještě i tři poličky, na jedné dřepí datový switch, na druhé FOX board domovní centrály i se zdrojem a tu třetí mám zatím schovanou pro budoucí "multimediální" počítač. WiFi ápéčko šířící Internet po domě vzduchem je mimo plechový rozvaděč, aby jeho signál nebyl stíněn.

8.1. 2010, Trávník, komín, krb a tak

2010-01-06T21:41:00.018+01:00

Tak tu máme nový rok a opět pořádnou zimu, což všichni u nás doma milujeme. Bláto, generované usilovnou stavební činností v našem okolí vytvrdil mráz a přikryl bílý sníh a dětičky mohou do školy a školky jezdit na bobech. Silnice se v CHKO (možná kromě těch hodně důležitých) asi nesmí solit, takže jsme ušetřeni i takové té nechutné břečky.

Domovní centrála jela celý rok bez problémů a sesbírala data o celoroční spotřebě energie. Přibližnou tabulku s předchozího článku tedy mohu upřesnit:

-------------------------
Měsíc TS1 TS2 Qcelk. Qtop
..... [h] [h] [kWh]. [kWh]
--------------------------
01/09 422 000 2090,0 1550
02/09 297 178 1546,5 1000
03/09 223 216 1327,6 0790
04/09 092 092 0554,5 ----
05/09 087 087 0524,5 ----
06/09 073 060 0414,2 ----
07/09 030 030 0182,6 ----
08/09 041 041 0250,5 ----
09/09 067 022 0315,3 ----
10/09 131 094 0714,6 0175
11/09 144 144 0867,1 0327
12/09 216 217 1301,8 0762
--------------------------

Takže, celkově jsme za rok 2009 protopili 4600kWh el. energie v nízkém přímotopném tarifu, což po vydělení 130m2 obytné plochy dá výsledek 35,4kWh/m2. Jak jsem ale psal v diskuzi k minulému článku, nedalo mi to a trošku jsem si zaemailoval s jedním z autorů jednoho stavebního výpočetního nástroje, protože vypočítaná spotřeba našeho RD se pohybuje kolem 26kWh/m2 a to je přeci jenom docela velký rozdíl. Ten pán mě upozornil na to, že k celkové obytné ploše by se měla připočítat i plocha, kterou zabírají stavební konstrukce (tomu moc nerozumím ale asi jde o vnitřní stěny a tak). Pokud to nejde snadno udělat nebo chceme jenom rychlý odhad, celková obytná plocha se vydělí konstantou 0,8. Našich 130m2 se tedy rázem zvětšilo na 162,5m2 a výsledek pak tedy je, tramtadadá, 28,3kWh/m2 ročně.

A co se změnilo za posledního půl roku kolem domu? No, moc toho není, prakticky veškerý čas nám zabírají naše tři malá zlatíčka, jedno z nich navíc začalo chodit do školy, takže navíc domácí úkoly atd. Přeci ale jenom nějaké pokroky jsou...

Léto začalo opravdu ošklivým počasím, furt pršelo a pršelo, tak jsem se rozhodl, že zkusím zkultivovat pozemek a zasadit trávu i když se to v létě nedoporučuje kvůli suchu. Půjčil jsem si na dva dny pořádný rotavátor a několikrát jsem s ním křížem krážem přejel většinu pozemku. Vynechal jsem pouze východní část, kde ještě předpokládám pohyb bagrů a podobných oblud. Do rozemleté zeminy jsme pak se švagrovou rozházeli odzkoušenou hřišťovou směs a vše jsem pak uhrabal do relativní roviny. Tím jsem měl o zábavu postaráno na několik večerů.
Ještě když jsem jezdil s tím rotavátorem, musel jsem se několikrát schovávat před deštěm, pak ale když byla tráva vysázená, přišlo největší sucho za několik posledních X let (podle meteorologů). Prostě pech, snažil jsem se sice pozemek kropit, ale nestačilo to. Tráva pak opravdu vyrazila až někdy v říjnu, kdy se vrátili deště.

Aby byl od zlatíček alespoň chvilkami pokoj, koupili jsme na internetu pískoviště a rám na houpačky, vše z tlakově impregnované kulatiny. Dorazilo to jednoho podzimního dne na paletě v rozloženém stavu. Pro pískoviště jsem vytvořil čtvercovou rovinku, kterou jsem vysypal štěrkem a překryl geotextilií. Na tom jsem pak sestavil ohrádku pískoviště ze tří pater prokládaných kulatin. Ještě to musím na jaře obsypat jemným štěrkem a samozřejmě naplnit pískem. Rám na houpačky stačilo smontovat a dvě jeho podpěry zabetonovat do půl metru hlubokých jam. Takže rám už slouží a je velmi populární, jednou jsem na něm napočítal pět malých "opiček" najednou.

Na podzim také proběhla poslední větší stavební práce uvnitř domku - instalace krbové vložky a nerezového komína. Jako dodavatele komína Artexa kdysi vybrala firmu Kominictví Pechlát. Jedná se o rodinný podnik s velmi dobrou pověstí. Navíc jsou extrémně opatrní, co se týče instalací komínů v dřevostavbách a našeho stavbyvedoucího kdysi přinutili povolat ještě jednou tesaře a nechat zvětšit komínové průchody skrz oba dva stropní panely. Na druhou stranu jsou ale také pěkně drazí. Po krachu Artexy jsem oslovil i několik dalších kominických firem a jejich nabídky byly na třeba i polovinu peněz. Měl jsem tedy "strašlivé" dilema. Komín je přeci jenom bezpečnostně kruciální záležitost, ale co když to i ta levná firma udělá dobře? Nojo, proč jsou ale tak levní? Navíc na internetu lze nalézt strašidelné historky od lidí co také chtěli ušetřit a pak málem od špatného komína vyhořeli. Nakonec tedy přeci jenom opatrnost zvítězila a zakázku jsme přiklepli drahým Pechlátům.

Náš nerezový komín už i podle projektu nemá mít základ a má sedět přímo nad krbovou vložkou (úspora místa), takže něco ho tam musí držet. Pechláti ale nechtěli komín kotvit do dřevěných konstrukcí. Místo toho ho chtěli posadit na ocelovou konstrukci, která zase měla sedět na vyzděném základu budoucího krbu. Takže jako krok jedna bylo potřeba vyzdít ten základ krbu. Toho jsem se chopil já osobně. Krbová vložka ovšem při provozu vyzařuje teplo, které by přehřívalo strop a přilehlé stěny (v našem případě dvě), které obsahují hořlavé dřevo. Proto se v dřevostavbách musí krby od přilehlých stěn a stropu efektivně odizolovat. Pro izolaci stěn je nejlepší z nějakého vhodného materiálu (já jsem použil žáruvzdorný Superisol třicítku) vytvořit tepelný štít s odvětrávanou mezerou 30mm. Tím jsem začal. Celé jsem to lepil žáruvzdorným lepidlem FL06 a pojistil několika vruty do stěn. Nikde ale nejde vrut přímo z krbového prostoru do stěny. Jedna sada vrutů kotví distanční superisolové pásy do stěny a druhá sada spojuje izolační desky s distančními pásy. Mezi podlahou a izolačními deskami jsem nechal mezeru opět 30mm širokou, kudy se bude nasávat chladící vzduch. Po vytvrdnutí lepidla jsem vyzdil z lícových cihel základ krbu a do malty usadil překlady z ocelového elka a pásoviny. Po vytvrdnutí malty nastoupila malá rodinná brigádička (plus jeden soused) a krbovou vložku (Kobok Bystrá Line) jsme usadili na připravené překlady. Hliníkovou flexo trubkou jsem vložku propojil s přívodem spalného vzduchu z exteriéru a hotovo - Pechláti mohli nastoupit.

Tip: Pěkný návod jak na obezdívku krbové vložky i se všemi bezpečnostními zásadami je např. tady.

Montáž komína měla zabrat původně prý jen jeden den, nakonec se protáhla na dny tři. Borci začali z Promasilu (to je něco podobného jako Superisol, jenom je to bílé) lepit protipožární prostupy skrz stropní panely (do podkroví a na půdu), pak chtěli usadit ocelovou konstrukci, která má držet komín nad krbem, ale ouha, něco nevyšlo. Konstrukce byla o 10cm hlubší než měla být. Ještě že si to sami přijeli předem vyměřit, takhle to byla jejich chyba. Tak zabalili fidlátka a odfrčeli dom. Příští den už upravená konstrukce pasovala, tak ji usadili a začali s montáží komína (Nerez systém Bertrams). Šlo to rychle, montovali to z dílů dlouhých většinou 1m, na půdě se dvěma kolínky vyhnuli krovu, který by podle nich byl moc blízko, nainstalovali průlez a lávku pro kominíka a opět ouha, když chtěli hotový komín propojit s vložkou, zjistili, že krbový konec kouřovodu má asi o 2mm menší průměr než vývod vložky. Takže znova hajdy domu a příště se to snad už povede dokončit. No příště se to opravdu už povedlo a celé to dílo vypadalo takto:

A pohled zvenku... (Tu přípravu pro schůdky pro kominíka časem vyměníme za normální tašky)

Jako poslední krok před zimou jsem dokončil odvětrávaný tepelný štít až nad kouřovod a mohli jsme začít topit.

Na obrázku je vidět i zárodek tepelného štítu stropu (teď se strop zatím nepřehřívá, aktuální to bude až po dokončení obestavby). Bude to opět superisolem oddělený prostor, propojený s odvětrávanou mezerou stěn. Oba prostory, jak ten horký krbový tak i ten studenější odvětrávaný, budou foukat ohřátý vzduch dvěma mřížkami (pro každý prostor bude jedna) pod stropní dřevěnou mřížku, kterou vzduchotechnika nasává vzduch pro recirkulaci do všech vytápěných místností.

Poslední věcí, která stojí za zmínku, je instalace speciální skříně Moeller pro domovní centrálu a budoucí multimediální centrum. Zatím to také není hotové, ještě mi tam chybí patch panely a vnitřní svítidlo, ale všechen ten kabelový chaos je už nyní alespoň schován. Foto někdy příště...

16.6. 2009, Jak se žije v "dřevostavbě"

2009-06-09T16:26:00.028+02:00

Naše první úroda.

Tak už to je asi 9 měsíců, co bydlíme v našem novém domě. Prožili jsme v něm první zimu, která nebyla zrovna mírná, a také první vedra. Je tedy asi už načase, abych zhodnotil, jak se opravdu žije v naší "dřevostavbě", v čem nás nadchla, v čem zklamala a co bychom příště udělali jinak. Možná to pomůže lidem, kteří právě řeší dilema, jestli dřevo nebo cihly, kolik tam dát tepelné izolace, zda jít do té pekelně drahé vzduchotechniky atd.

Nejprve tedy něco o té vzduchotechnice. My jsme zvolili komplet systém od firmy Atrea, který se skládá z 615-litrové nádrže IZT SN-615 a vzduchotechnického rekuperačního agregátu Duplex RK2. V zimním období tento systém pracoval hezky potichoučku v tzv. rovnotlakém režimu a v pohodě stíhal větrat a v domě jsme měli krásně teploučko (rád chodím doma naboso). Okna jsme neotvírali, systém sám přes filtry větral buď automaticky každou půlhodinu nebo na přání z kuchyně nebo z WC. V domě díky filtrům nebylo nikdy cítit "kvalitní topení" sousedů ze staré zástavby, naproti tomu jsme v domě měli až moc suchý vzduch (i prádlo schlo neuvěřitelně rychle), něco kolem 30% rel. vlhkosti. To je však známá nevýhoda rekuperačního větrání. Totiž, čím je vzduch teplejší, tím pojme více vlhkosti. Ventilátory tedy v zimě pumpují do domu suchý mrazivý vzduch zvenku a ten vlhčí teplý vzduch zevnitř zase pumpují hned ven přes rekuperátor, kde se ochlazováním vnitřní vlhkost mění na kondenzát odváděný do odpadu. Aby se tento efekt omezil, agregáty Duplex mají navíc tzv. cirkulační okruh pro vytápění, kdy se přes zabudovaný radiátorek neprohání jenom čerstvý vzduch zvenku, ale i ten již ohřátý zevnitř. Duplex tedy buď ze "špinavých místností" automaticky nebo na přání větrá (a to pěkně rychle), nebo na povel prostorového programovatelného termostatu (v obýváku) cirkuluje vzduch z "čistých místností" a tím topí. I toto zlepšení ale problém zcela neřeší, uvažujeme tedy o rozšíření našeho Duplexu o zvlhčovač vzduchu. Jinak ale se zimním chováním domu jsme naprosto spokojeni a kromě toho suchého vzduchu, není co bych tomu vytknul.

Máme ale už za sebou i pár opravdu horkých dní. Jak je to tedy z "dřevostavbou" v létě? Nebude se přehřívat? No, ta naše se (ťuk-ťuk na dřevo) nepřehřívá, tedy alespoň pokud to porovnám se zděnými byty ("poctivá" cihla bez zateplení), kde jsem bydlel předtím. Tam bylo fakt na chcípnutí, po pár dnech to do sebe vždy nabralo teplo a pak už nic nepomohlo. Mohli jsme větrat celou noc a vůbec nic se nestalo. A to ani nemluvím o našich sousedech z podkrovních mezonetů, tam to někteří vyřešili až klimatizací. Podkroví v našem domě se tak hrozně nepřehřívá. Je tam sice výrazně tepleji než v přízemí, zajímavé ale je, že podkrovní šatna bez oken je skoro nejstudenější místnost a to je na jižní straně! Vypadá to tedy tak, že 40cm izolace pod těžkou "betonovou" střechou dělá své. Mělo by tedy stačit přidat pořádné stínění na střešní okna, hlavně ta jižní a situace by mohla být ještě lepší. Co je však na "dřevostavbě" super (a to můžu potvrdit), je to, že večer stačí otevřít okna a dům se díky nižší tepelné akumulaci opravdu rychle ochladí. No ano, v létě větráme okny, borci od Atrei nám přes několik urgencí stále ještě neoživili serva ovládající zemní registr (bylo tam vadné relé) a nemůžeme tedy stále vyzkoušet chlazení domu cirkulací přes studenou zem, do systému to stále díky jednomu nefunkčnímu servu přisává horký vzduch zvenku.

Přístřešek nad terasou funguje přesně tak, jak nám to vypočítal chytrý software. V zimě je díky nízkému slunci i přízemí krásně prosluněné, v létě nám to pěkně stíní jižní stranu domu. V přízemí je tedy v létě docela chládek, dočasný problém je pouze s okny na západ, kde zatím není plánovaná pergola chránící dům před večerním sluncem.

Teď by to asi chtělo shrnout důležité parametry našeho domku. Takže, dům je postaven na cca 10% jižním svahu; zastavěná plocha i s garáží je cca 100m2, pokud připočítáme i podsklepenou L-kovou terasu, tak to je 139m2. Vytápěná obytná plocha (přízemí a podkroví bez garáže, půdy a sklepa) je asi 130m2.
Skladba vnějších stěn je ve směru zevnitř ven následující: sádrovláknitá deska (12mm Rigidur; unese to i těžké kuchyňské skříňky) - 4cm silná instalační mezera pro kabely a vodovodní trubky), vyplněná minerální vatou - parozábrana (nepropustná fólie) - 12cm silný prostor pro nosné trámy 12x6 cm, vyplněný opět minerální vatou - OSB deska - 14cm fasádního polystyrenu - perlinka a silikátová fasáda. Celkem tam je tedy 30cm tepelné izolace.
Vnitřní stěny jsou jednodušší: Rigidur - 12cm prostor pro nosné trámy 12x6cm, vyplněný vatou - Rigidur. Několik málo nenosných stěn je slabších, je tam pouze 6cm vaty mezi trámky 6x6 cm.
Skladba střechy a stropního panelu mezi podkrovím a půdou je podobná vnějším stěnám, je tam ale celkem min. 40cm minerální vaty a místo těžkého Rigiduru mnohem lehčí sádrokarton. Podlaha v přízemí je od základové desky odizolovaná 20cm polystyrenu.

Zvukově se náš dům chová docela normálně. Díky dobré skladbě zdí (instalační mezera přerušuje i akustické mosty) a trojsklům v oknech prakticky nevíme co se děje venku. I zvukové tlumení vnitřních zdí je podobné tomu, na co jsme byli zvyklí z bytu. Akorát u lehké "dřevostavby" počítejte s lepším přenosem vibrací. Např. když někdo bouchne těžkými vchodovými dveřmi, nebo v podkroví spadne něco těžšího na zem, projede celým domem slabounká vibrace.
Tady bych ale uvedl hned dvě věci, co bych příště udělal jinak: Za prvé, anhydritem (nebo betonem) bych nechal vylít celou podlahu v podkroví, nejenom koupelnu a WC, což by mohlo omezit vibrace od pádů těžkých předmětů. Za druhé, sádrokartonový podhled nad velkým prostorem v obýváko-kuchyni funguje jako ozvučná deska, což tedy mohl projektant domu předvídat. Chtělo by to tedy prázdný prostor mezi podhledem a stropními trámy vyplnit např. minerální vatou. Zde by možná pomohlo nechat tam pár děrami nafoukat nějakou foukanou izolaci. Není to ale nic kritického, prostě jenom naše nad námi běhající dětičky slyšíme o trochu lépe než běhající dětičky sousedů nad námi v předchozím bytě (betonové stropní panely). Řešit to tedy asi nebudeme.

No a centrální mozek nám už sesbíral nějaká použitelná energetická data. Jak jsem psal předminule, jeho jediná práce je zatím sledování stavu topných spirál v našem IZT. Z podrobného denního výpisu jsem vybral měsíční souhrny a sestavil následující tabulku:

--------------------------------
Měsíc TS1 TS2 Qcelk. Qtop.. tavg
..... [h] [h] [kWh]. [kWh]. [°C]
--------------------------------
*Odhad
10/08 --- --- ------ (0270) +8,5
11/08 --- --- ------ (0680) +4,4
12/08 --- --- ------ (1000) +1,0
--------------------------------
*Naměřená data
01/09 422 000 2090,0 1550,0 -3,6
02/09 297 178 1546,5 1000,0 -0,4
03/09 223 216 1327,6 0790,0 +4,2
04/09 092 092 0554,5 ------ ----
05/09 087 087 0524,5 ------ ----
--------------------------------

Druhý sloupec TS1 obsahuje počet hodin, kdy topila 1. spirála (4kW), třetí sloupec TS2 ukazuje hodiny protopené 2. spirálou (2kW). Čtvrtý sloupec Qcelk ukazuje vypočítané měsíční spotřeby (Qcelk = TS1[h] x 4[kW] + TS2[h] x 2[kW]) v kWh. Tato energie se ale spotřebovává nejen na topení, ale i na ohřev teplé vody (TUV). Protože v dubnu a květnu se už prakticky netopilo, dá se říct, že naše rodina spotřebuje průměrně Qtuv = 540kWh měsíčně na ohřev TUV. Pátý sloupec Qtop tedy obsahuje odhad energie spotřebované pouze na topení, což jsou údaje ze sloupce Qcelk snížené o 540kWh.

Domovní centrála běží od začátku tohoto roku, k dispozici mám tedy údaje od ledna. Naše topná sezóna však začala už v říjnu. Co s tím? Nechce se mi čekat do konce tohoto roku na přesné výsledky. Zkusím tedy tak trochu vařit z vody a udělám odhad. Na čtverečkový papír jsem si vynesl, závislost Qtop na průměrné měsíční teplotě tavg, uvedené v šestém sloupci. Měla by to být závislost přibližně lineární. Ty 3 body, které mám k dispozici, jsou opravdu jakž-takž v přímce, tak jsem tu přímku na ten papír nakreslil a z ní pak vyčetl předpokládané protopené energie pro průměrné teploty v zimních měsících minulého roku. Vím, je to zjednodušení jak sviňa, takže výsledky je potřeba brát z rezervou.

Celkem jsme tedy protopili přibližně 5290kWh, což po vydělení vytápěnou plochou 130m2 dává přibližnou hodnotu 40kWh/m2 ročně. Je to málo nebo hodně? Pro mě to je dost, já jsem chtěl dosáhnout hodnot někde mezi 25 a 30 a čekal jsem, že tak nadstandardně zaizolovaný dům má šanci, navíc když ani termovize neodhalila žádný velký tepelný průser. Jen tak pro srovnání, pasivní domy (EPD) musí mít tuto magickou hodnotu maximálně 15, nízkoenergetické domy (NED) max. 50. V pohodě tedy splňujeme tu normu pro NED, já jsem chtěl ale být blíže tomu EPD.

Takže toto je tak trošku, ale opravdu jen trošku, zklamání, ale... v parozábraně mezi podkrovím a půdou je zatím veliká díra pro budoucí nerez komín, takže účinnost rekuperace je tím snížená a taky tudy mohlo utíkat dost tepla, zatím nemáme instalované vakuové solární kolektory, které mají tu moc snížit spotřebu energie i na vytápění, dům jsme tuto zimu vytápěli opravdu vydatně a hlavně, nejsem si vůbec jistý, zda má nějaký smysl honit se za nějakou "papírovou" hodnotou. K těm mezím pro EPD (15kWh/m2 ročně) a NED (50kWh/m2 ročně) mám totiž dvě velikánské výhrady.

1) Nikde nejsou definované podmínky, za jakých se má těchto hodnot dosáhnout. Ve stejném domě bude mít zásadně jinou spotřebu energie rodina, která má ráda studený odchov s chozením ve svetrech a teplých ponožkách a rodina zvyklá na teploučko. Jinou spotřebu energie na topení bude mít malá rodina, která vaří málo a sama o sobě topí méně než velká rodina, která bude žhavit varnou desku nebo troubu od rána do večera a její členové budou vyzařovat celkem více tepla. Pokud vím, tak tepelné ztráty žárovek, varných desek, počítačů atd. se do těch magických hranic pro energii na vytápění v EPD a NED nezapočítávají. Započítává se to pak až do hranic celkové spotřeby nebo spotřeby jakýchsi primárních energií. Myslím, že se pak lehce může stát, že jedna rodina bude to EPD nebo NED mít a jiná rodina utře a to vše ve stejném domě.

2) Těmito konstantními hranicemi jsou silně znevýhodněné menší domy před těmi velkými a to kvůli číslu, kterému se říká poměr plochy obálky domu k obestavěnému prostoru, tedy n = S/V (někdy se to uvádí i recipročně). Zatímco u obálky domu chceme, aby její plocha byla co nejmenší, protože každým jejím čtverečkem utíká jisté množství tepla, tak u obestavěného prostoru si přejeme, aby byl co největší, abychom měli co nejvíce prostoru pro život v domě. Chceme tedy aby výše zmíněný poměr byl co nejmenší. Pro zjednodušení si představme krychlový dům. Pak poměr S/V = 6/a, kde a je délka hrany krychle. U kvádrovitého domu bude tento poměr 2/a+2/b+2/c, kde a, b, c jsou opět délky hran. Je tedy jasné, že čím větší budou rozměry domu, tím příznivější bude výše zmíněný poměr.

Jednoduchý, trošku za vlasy přitažený, ilustrační příklad:
Představme si jednoduchý dvojpodlažní dům s plochou střechou o půdorysu 7 x 16 m a výšce 6m. Pro jednoduchost zanedbáme tloušťku stěn a obytná plocha tedy bude 224m2. Velikost plochy obálky bude 500m2. Je to EPD, takže na vytápění každého m2 obytné plochy bude potřeba např. 14kWh ročně, což dělá 14x224 = 3136kWh celkem a každým m2 obálky potom ročně uteče 3136/500 = 6,27kWh.
Řeknete si ale, že nepotřebujete tak velký dům, že chcete poloviční, ale úplně stejně zaizolovaný. Bude tedy mít půdorys 7 x 8 m, výšku stejnou, takže obytná plocha bude 112m2 a velikost plochy obálky bude 292m2. Izolace bude stejná, takže každým m2 obálky každý rok uteče opět 6,27kWh, což dává 6,27x292 = 1831kWh celkem na dům a rok. Po vydělení velikostí obytné plochy, tedy 1831/112 ale vyjde 16,3kWh/m2 ročně a podmínku pro EPD tedy nesplníte.
V prvním případě za vytápění příliš velkého domu zaplatíte skoro dvojnásobek, ale může Vás hřát dobrý pocit, že máte pasiv. Rozdíl je sice minimální, ale ukazuje, proč se např. v Rakousku staví školy, školky a velké administrativní budovy v EPD standardu. Pro tak velké budovy to je totiž díky výše zmíněnému principu mnohem jednodušší než u malých RD.

Neměly by tedy energetické hranice pro EPD a NED být odstupňované podle velikosti domu a hlavně, neměly by být přesně definovány podmínky, při jakých se to má měřit? Což takhle definovat EPD např. takto: EPD je dům, kde přes každý m2 plochy jeho obálky utečou max. 3W při rozdílu vnitřní a vnější teploty 30K. NED by pak mohl mít toto maximum např. 8W.

Ono by nám to mohlo být úplně jedno, nejdůležitější ukazatel je stejně nakonec to, kolik vám uteče chechtáků z peněženky. Problém ale je, že už i u nás jsou na tyto papírové hranice vázány různé jakoby-zelené dotace. Je tedy možné, že váš soused, který bude mít dům naprosto stejně zaizolovaný jako vy, ale dvakrát, třikrát větší, na tu dotaci dosáhne, kdežto vy se svým skromným domkem a poloviční spotřebou energie budete mít smůlu. Jak to souvisí s udržitelným rozvojem, nevím.

5.6. 2009, Pozdní jarní příspěvěk

2009-05-26T12:41:00.017+02:00

Celé letošní jaro bylo ve znamení chystání domu ke "kolaudaci", takže jen co se oteplilo, přijeli Katčini rodiče, aby nám pomohli. Asi nejtěžším úkolem bylo zprovoznění garáže, neboť použitelná garáž i s příjezdovou cestou byla nutnou podmínkou k udělení souhlasu s užíváním stavby (opravdová kolaudace se provádí pouze u staveb se stavebním povolením; pokud stavíte na ohlášení, tak po dokončení domu dostanete jenom souhlas, což je lepší, neboť to nemá lhůtu pro nabytí právní moci). Ještě před příjezdem tchánovců jsem dokončil stěnu oddělující garáž od domu. Z vnitřní garážové strany tam po Artexe zůstaly pouze dost ledabyle nabouchané rigidurové desky. Některé z nich jsem musel ještě několika šrouby jakž-takž dorovnat, pak jsem všechny spáry vytmelil, zabrousil a celou stěnu jsem vybílil. Výsledek sice není perfektní, ale času bylo málo a je to jenom garáž, ne? K vybílené stěně jsem pak přistavil a přišrouboval 2 nové plechové regály, které jsem okamžitě zaplnil nářadím a všelijakými dalšími krámy. Něco jsem pak ještě vyhodil, něco jsem přetransportoval na půdu a stavební sklad a neuvěřitelný nepořádek se pomalu přeměnil na něco, co vypadá jako použitelná garáž. Podlaha oné místnosti je sice zatím tvořena hrubým betonem základové desky domu, stavebnímu úřadu to tak ale stačí. Vytvoření finální podlahy jsem tedy přesunul na neurčito a přiřadil tomu dost nízkou prioritu.
Tak, do garáže se už vejde auto, teď jen, jak tam to auto dostat. Hrubý štěrk, kterým jsme vysypali příjezdovou plochu před domem, není zrovna optimální a běžné neofroudové auto nemá moc šancí se po něm vyškrábat na silnici (máme tam asi 10% svah). Jednou jsem to zkusil a pak jsem musel přední kola podkládat prkny, abych se vůbec na tu silnici dostal. Dlouho jsem si lámal hlavu, jak to tedy provizorně vyřešit a jak provizorně vyřešit mírný protisvah před garážovými vraty (ochrana před přívalovým deštěm), až mi došlo, že nejjednodušší prostě bude vykašlat se na všelijaká provizoria a rovnou tam položit betonovou dlažbu. Vybrali jsme si jeden typ od Best-u, který má mezi jednotlivými kvádry mezery pro štěrk nebo zatravnění, aby se voda ze silných lijáků ztrácela už cestou dolů k domu.
Nastoupila tedy rodinná brigáda (tátové a na jeden den i bráška) a za 4 dny bylo položeno. Nejprve jsme na jedné straně příjezdové cesty usadili a mírně podbetonovali obrubník (s druhou stranou máme jiné plány). Pak jsme před garáž nechali dovést a rozhrnout jemný štěrk, který jsme takovým tím motorovým skákadlem udusali do roviny. Na tu rovinu jsme položili dlažbu a spáry jsme vysypali opět tím jemným štěrkem. Každou dlaždici na druhém kraji bez obrubníku bráška uložil do betonu. Jo a taky do nejnižšího místa dlažby v plynulém přechodu mezi svahem pozemku a protisvahem před vjezdem do garáže jsme do betonu uložili odtokový žlábek s ocelovou mřížkou navrchu. Ten by měl zbylou vodu, která se neztratí spárami mezi dlaždicemi, odvézt do vsakovací díry, vykopané kdysi před garáží a vyplněné hrubým štěrkem.

Další ožehavým bodem bylo dokončení technické místnosti. Kus stěny v okolí el. rozvaděčů a potrubí zemního registru ještě nebyl vůbec vyplněn vatou a zaklopen. Úkol tedy zněl jasně: vyplnit vatou a zaklopit, což jsme tedy i udělali. Kolem VZT trubek zemního registru (tam, kde jdou podlahou do země) jsme z ocelových profilů udělali jednoduchou konstrukci a opláštili opět rigidurem. Část tohoto opláštění jsem nechal rozebiratelnou, kvůli případnému čištění registru. Pak se to vše zatmelilo, vybílilo, vymalovalo na modro a u podlahy jsem nalepil a vyspároval obrubu z dlaždic. Konečně jsme mohli dát i pračku na její trvalé místo, právě před kryt zemního registru.

Ke "kolaudaci" toho už chybělo relativně málo. Poopravil a dodělal jsem provizorní schůdky ke vchodovým dveřím, tak aby byly podle normy a aby měly zábradlíčko. Udělali jsme zábradlí na terase nad vchodem do sklepa, z dřevěných hranolů a zbytku tropického dřeva jsme vytvořili futra a práh dveří do sklepa a z palubek podbitých Z-kem z dřevěných hranolů jsme zbouchali konečně i ty sklepní dveře. S tím mi přijel pomoci i švagr, takže to bylo docela rychle hotové.

Poslední den před kolaudací jsem ještě prošel kolem domu, odstranil všechny venkovní žárovky a všechny kabely, koukající z fasády, jsem obalil samovulkanizační páskou. Stejný postup jsem uplatnil i na všechny žárovky a kabely v koupelnách a WC. Jako poslední věc jsme s Katkou už za tmy ze starého dřevěného žebříku (toho, co jsem kdysi vyrobil z jedné velké palety) a pár prken z hromady od sousedů zbouchali provizorní a poměrně bezpečný příchod (schody by bylo silné slovo) ke sklepu.

Ve čtvrtek, 21. května kolem půl jedenácté před naším domem zastavila dvě auta s delegací, tvořenou šéfem stavebního úřadu v Černošicích, paní, co tam má na starosti Třebotov a panem starostou. Nejprve se prošli po pozemku, koukli do všech šachet i do žumpy, zkontrolovali, zda všechny díry hlubší jak půl metru mají zábradlí a pak se šlo dovnitř. Tam našli jediný nedostatek - v koupelnách nebyla nainstalovaná světla. U kávy a chlebíčků (jak jinak) byl sepsán protokol s tím, že kýžené povolení dostanu po předložení fotek koupelen se světly do vlhka. No spadl mi obrovský balvan ze srdce.
O následujícím víkendu jsme koupili a nainstalovali dvoje světla s krytím IP44 a v úterý jsme to povolení užívání domu opravdu dostali. Ve středu nám pak na obecním úřadě přidělili adresu a ve čtvrtek jsem na katastru podal změnu stavby na dokončený RD.

Všem pomocníkům tedy opět velmi děkuji, bez Vás bychom to opravdu nezvládli.

Protože jaro vypuklo v plné síle, provedli jsme také dva zahradní experimenty s cílem zjistit, jak úrodná je původní zemina. Nechat vozit drahou zeminu odjinud se mi opravdu nechce. Máma/babička si tedy vzala naše holčičky a spolu zryly kousek pozemku, kam potom zasadili hrášek. Hrášku se opravdu daří, tak se už všichni těšíme na první úrodu.

Druhý experiment měl zjistit, jak se bude dařit trávníku (hřišťová směs). Na svahu k terase jsme tedy rozházeli (jen tak by oko, rukou) nejprve hnojivo a pak tu travní směs. Pak jsem to celé přehrabal hráběmi a zalíval a zalíval. No a tráva nám opravdu roste. Teď už je i mnohem hustší než na následujícím obrázku.

Protože naše domovní centrála už nasbírala nějaká použitelná data, lze udělat přibližnou kalkulaci spotřeby tepla našeho domku. O tom ale až příště a slibuji, že na to nebudete čekat tak dlouho, jako na tento příspěvek.

9.2. 2009, Hovoří Centrální mozek domu

2009-02-09T14:34:00.002+01:00

Pohádkový severní pohled z kuchyně. Prostě, nešlo to sem nedat.

Dnes bych chtěl popsat věcičku, s kterou si už nějaký ten pátek krátím dlouhé zimní večery. Předem vás ale varuji, že tento příspěvek bude silně odborný (z mého oboru) a asi málokdo ho pročte až do konce. Možná ale, že se přeci jenom mezi vámi najde pár podobných nadšenců, kteří právě přemýšlí, jak všechno to množství všelijakých elektronických a elektromechanických serepetiček, které se v dnešní domácnosti vyskytují, propojit a zautomatizovat. Řeč bude o domovní řídící centrále.

Aby taková centrála mohla fungovat, musí mít nějaké propojení na všechna řízená zařízení. Tato propojení mohou být klasicky drátová nebo bezdrátová (rádiová). Bezdrátová moc řešit nemusíte, prostě každé řízené zařízení musí mít digitální rádiový přijímač/vysílač a už to jede. Drátová propojení potřebují kabely, vedené stěnami od každého zařízení do jednoho centra. Protože to jsou kabely pro malá řídící napětí, je výhodné to pojmout jako součást tzv. strukturované kabeláže, která pak může přenášet i počítačová data (Ethernet / Internet), telefon, audio i video.

Tu strukturovanou kabeláž jsme po domě natahali někdy před rokem, hned jak elektrikáři dokončili své rozvody. V každé místnosti jsem vybral jedno nebo více míst, kde může být počítač nebo telefon (tam všude jsou teď na zdi dvojice zásuvek RJ45), přidal jsem k tomu místa s dobrým rozhledem pro umístění kamer nebo čidel zabezpečovacího systému, místa kde budou klávesnice pro zadávání ovládacích kódů zabezpečovacího systému a místo, kde bude televize. Ze všech těchto míst včetně sklepa a garáže jsme natáhli buď dvojici kabelů S-STP kategorie 7 (každý kroucený pár má svoje stínění a přenosové pásmo až do 900MHz) a F-UTP (celá čtveřice kroucených párů má jedno společné stínění), nebo dvojici kabelů S-STP a obyč čtyřlinka pro napájení kamer/čidel, nebo jenom jeden kabel F-UTP ke klávesnicím. Všechno tohle pak vede v jednom tlustém svazku do jednoho místa, kde se právě teď rodí ona domovní centrála.

Srdcem centrály je mikrokontrolér Axis ETRAX 100LX, pro nějž italská firma ACME Systems vyrábí pěknou desku FOX Board LX832, obsahující 8MB flash paměť, 32MB RAM, Ethernet port, 2 USB porty, sériové porty a množství digitálních I/O linek, které se dají použít pro čtení nebo spínání relátek, obsluhu MMC/SD pamětí, pro připojení IDE disků, I2C zařízení atd. Nejlepší ale na tom je, že na téhle malé destičce s příkonem cca 1W běží Linux a komunikovat se s ní dá přes jednoduché webové rozhraní, pomocí FTP nebo Telnet/SSH protokolu. To, že na tom běží Linux, dává skoro neomezené možnosti vývoje aplikací pomocí naprosto zadarmových vývojových prostředků (já používám např. Eclipse, FileZillu, Putty atd.)

Výběr platformy pro centrálu byl docela oříšek. Původně jsem si představoval, že dům bude mít pouze jedno řídící centrum, plnící i funkci multimediálního serveru, kde by byly uloženy oblíbené DivX filmy (hlavně pohádky, kdo má děti, ví) a naše CD ve formátu MP3. Nakonec se mi ale nepodařilo najít žádnou levnou bezvětrákovou a elektroměr neroztáčející platformu, která by měla dostatečný výkon pro přehrávání DivX, DVD a MP3 souborů a zároveň umožňovala snadno připojit mnoho relátek pro řízení domu. Myšlenku jednoho centra jsem tedy oželel a rozhodl, že domovní centrála bude pouze řídit dům a o zábavu se bude starat někdo jiný. Zaměřil jsem se tedy na modulární systémy pro montáž do rozvaděčů na DIN lišty. Jsou to takové krabičky s blikajícími LEDkami a displeji, připomínající jističe, ale bohužel všichni jejich výrobci chtějí dost velké peníze za vývojová prostředí, což se mi tedy vůbec nelíbilo. Musel jsem se tedy poohlédnout po něčem jiném, co bude vyžadovat trochu více bastlení a jeden kolega mě upozornil právě na ten FOX Board. Koupil jsem ho za necelých 6000 peněz ve firmě obchod.hw.cz.
Mimochodem, nynějším kandidátem number one pro multimediální centrum je embedded platforma VIA Epia, na které mohou běžet i Windows. To se však ještě může časem změnit.

No tak to je ona. Takto vypadá současná domovní centrála v rozloženém stavu. Nahoře je vidět FOX Board s čipem Axis, pod ním je univerzální plošný spoj s první aplikací. Jak bude práce pro centrálu přibývat, bude osazení této desky houstnout. Zatím tam je realizovaný RTC obvod (reálný čas a kalendář), zálohovaný lithiovou baterkou, díky které to nezapomene, kolikátého je a kolik je hodin ani při výpadku napájení a dále tam je vstupní obvod pro sledování spotřeby IZT. V centrále běží jednoduchý daemon, který sleduje 3 vstupní linky, připojené přes trojici optočlenů na jeden z kabelů strukturované kabeláže. Na druhé straně tohoto kabelu, v technické místnosti je trojice relé, jejichž cívky jsou připojeny přes pojistky na přívody topných spirál IZT. Pokud některá spirála začne nebo přestane natápět, příslušné relé se sepne nebo rozepne, v příslušném optočlenu se rozsvítí nebo zhasne LEDka a příslušná vstupní linka Axis-u změní stav. Běžící daemon zapisuje všechny tyto změny do logu v připojené USB klíčence spolu s informacemi o počasí, které si každé 2 hodiny stahuje druhý thread programu z Internetu. Po několika měsících sledování spotřeby pak budu moct udělat analýzu, jak spotřeba energie na topení a ohřev TUV závisí na vnější teplotě a počasí (zamračeno, sluníčko, mlha atd.).

A takto vypadá složená domovní centrála, která se tedy zatím docela fláká. V blízké budoucnosti by jí ale povinnosti měly přibývat. Co zatím vím, čeká ji hlídání domu, ovládání venkovních rolet (ty se budou ovládat bezdrátově) a aktivní řízení topení a dalších domovních systémů třeba i povely, přijímanými přes Internet nebo prostřednictvím SMS zpráv.

A tady je domovní centrála v akci, přes připojený kabel k ní z technické místnosti putují informace o stavu spirál IZT. Ta šedá krabička je datový (Ethernet) switch, který propojuje WiFi přijímač (připojení na Internet), umístěný na půdě, se dvěma počítači, domovní centrálou a jedním IP telefonem. Ta elektrikářská čokoláda (nahoře) velmi ošklivě propojuje televizi v obýváku s audio/video výstupy počítače v pracovně, který nám zatím nahrazuje budoucí multimediální centrum. Všechno to je velmi provizorní, jednou tu bude hezký rozvaděč, kde bude všechno pěkně schované.

4.2. 2009, Konečně máme elektroměr

2009-02-09T14:32:00.002+01:00

V minulých týdnech ČEZ konečně dokončil a zkolaudoval elektrické přípojky na naší louce. Minulý týden jsem tedy zavolal našeho elektrikáře, který dorazil i s revizákem a oba dva připravili a zrevidovali náš venkovní elektroměrný rozvaděč. S razítkem a "optimálně" napsanou tabulkou spotřebičů od revizáka a pár dalšími podklady jsem dorazil do obchodního místa ČEZu a zažádal o připojení domu a přímotopný tarif D45d. Podíl za připojení (12500 Kč / jistič 25A) už sice za nás všechny zaplatil developer pozemků, v ČEZu si to ale nějak interně nepřiřadili ke stanovisku, co mi kdysi poslali. Ukázalo se to jako problém a já už čekal, že budu muset kvůli tomu žádat o nové stanovisko, což by znamenalo další výrazné zdržení. Nakonec si to naštěstí ČEZ interně vyřešil a dnes ráno přijel technik a zapojil elektroměr a přijímač HDO. Tím nás zbavil trampot s provizorním připojením, kávovar zase hučí jak má a žárovky neblikají.

15.1. 2009, Termovize a jiné zimní radovánky

2009-01-15T23:49:00.029+01:00

Když jsem psal nadpis posledního listopadového příspěvku tak to jsem ještě netušil, co nás čeká v lednu. A netušil jsem ani, že náš nový domek projde hned tuto zimu takovým křestem mrazem. Zatím se drží a snad to tak i zůstane.

Ale popořádku - co zajímavého se přihodilo od minule? Myslím, že to lze shrnout do pěti bodů: vzduchotechnici, vánoce, dokončení a kolaudace našich elektropřípojek, začátek stavby centrálního mozku domu a hlavně termovize. Vezmu to odzadu, od toho nejzajímavějšího.

To takhle jednoho dne kolega kamarád povidá: "Táta má ve firmě zahálející termokameru. Co kdybychom si ji půjčili a podívali se na ten tvůj domek?" No neberte to, taková nabídka prostě nešla odmítnout. Chvíle velkého testu nadešla předevčírem dopoledne, podmínky byly skvělé, uvnitř 22, venku -8, pouze vlivem různých okolností jsme na ten test neměli tolik času, kolik by to chtělo. Ta kamera je už trošku starší model, chvilku jí vždy trvá, než se obraz ustálí a ještě ke všemu se musí ručně zaostřovat (nevím, zda termokamery mohou mít autofokus). Takže projít celý interiér a podívat se opravdu všude chce několik hodin. Tolik času jsme neměli, tak jsem to jen proběhl, prohlédl místa, zavánějící nějakým tepelným průšvihem a hajdy ven. No a jak to dopadlo ukazují následující tak trošku psychedelické obrázky (vybral jsem ty nejzajímavější) s krátkými komentáři. U každého obrázku je i barevně-tepelná stupnice, na které lze vyčíst, jakou teplotu zobrazuje která barva.

Toto je první obrázek z naší kuchyně. Je tam vidět naše malá Markétka, kterou právě Katka zvedá z přebalovadla, ještě teplé přebalovadlo, rozpálený kávovar a rychlovarka, ohřáté okolí těchto spotřebičů, lze vytušit dřevěné konstrukce, skryté za rigidurovými deskami, a hlavně studenější rohy a rámy oken. Ne nadarmo se říká, že je lepší mít jedno větší okno, než několik menších. Na tomto a dalších obrázcích je jasně vidět proč.

Tady je zajímavý takový ten studenější flek nahoře napravo od digestoře. Takové flíčky jsem našel i na dalších obrázcích, nejedná se ale o nic hrozného, jsou to elektroinstalační krabičky, obsahující zapojení ovládání venkovních rolet. Z venkovního prostředí do každé z nich vede husí krk s kabelem k motoru rolety, no a ten husí krk není v některých těch krabicích dobře utěsněn. No problemo, až budu dělat centrální ovládání rolet a budu se v těch krabicích vrtat, montážní pěna vše napraví.

Takto teploučko máme v koupelnách, konkrétně tento obrázek je z té horní, kterou ohřívá i vzduchový rozvaděč, zalitý v podlaze, ale o tom už jsem psal minule.

Takto zase vypadají střešní okna zevnitř. Není to tak hrozné, jak jsem se bál. Totiž, mezi Rigidur a krovy se v okolí Veluxů vešlo jen velmi málo izolace a čekal jsem tedy horší výsledky. Obrázek pochází z dětského pokoje (to jste ale asi poznali sami) a navíc je zajímavý tepelným odrazem naší Agátky. Jojo, sklo kromě viditelného světla odráží i část toho neviditelného, infračerveného. Také si všimněte naprosto jasného tepelného rozdílu mezi obyč dvojsklem ve Veluxu (GZL) a trojskly ve svislých oknech.

Tak toto je náš největší interiérový tepelný průšvih - dveře na terasu s hliníkovým prahem. Čekali jsme to a na ověření, že v okolí těchto dveří je podlaha fakt studená, jsme termokameru zase tak nutně nepotřebovali. Situace se ale pravděpodobně radikálně zlepší, až dokončíme dlažbu a izolace na terase a práh z vnější strany nějak ošetříme. Takový ten zářící horký flek nalevo přede dveřmi je výduch teplého vzduchu a ty teplejší fleky na skle jsou opět tepelné odrazy kuchyně a lidí v ní.

Tak a jde se ven. Uvnitř to dopadlo dobře, nic nečekaného jsme neodhalili, pouze snad jeden vadný rám okna v pracovně, ale to by mělo jít opravit. Protože venku mrzlo, vypadají i následující obrázky studeně, pouze bych potřeboval od nějakého odborníka (pokud se tu nějaký vyskytuje) vysvětlit, jak to že kamera ukazuje povrchy i v barvách odpovídajících teplotám kolem -18, když venku bylo "jen" -8? Mě napadají jen 3 možnosti:
a) Kamera se špatně zkalibrovala
b) Povrchy jsou studenější než okolní vzduch a ještě se nestihly ohřát
c) Kamera ukazuje nějaký tepelný ekvivalent zachyceného IR záření

Severní strana domu. Zde nejvíce svítí "rozpálené" vstupní dveře i ze studenou jehličnatou vánoční ozdobou (možná, příští zimu obložíme celé dveře jehličím a bude to :-) O špatných tepelných vlastnostech dveří se všeobecně ví, proto je dobré do domu naplánovat i zádveří s druhými interiérovými dveřmi. Na střeše dále svítí komínek odvětrání kanalizační stoupačky a světlovod i s jeho blízkým okolím. Toho jsem se bál a potvrdilo se to. Jak se totiž Artexa na ten světlovod vykašlala a musel jsem ho tam dodatečně dodělávat, nešlo to už hezky obložit vatou a trochu tepla tam teď utíká. I sníh kolem toho světlovodu taje rychleji.

Na severním obrázku je ale vidět i první a naštěstí jediný nečekaný problém. Nalevo od vstupních dveří nám utíká teplo z technické místnosti na rozmezí spodní a vrchní stavby. Protože je toto rozmezí oddělené od interiéru 20cm podlahového polystyrénu, tak to bohužel vypadá na porušenou parozábranu a únik teplého vzduchu. Pokud si pamatujete, tak ta technická se rozkopávala kvůli přeložení zemního registru. Došlo při tom i k poškození parozábrany a vypadá to tak, že přes všechnu snahu se to úplně opravit nepovedlo. Co s tím, nevím. Možná by tam šlo přes dilatační mezeru mezi stěnou a podlahou nějakou delší tenkou trubičkou vystříkat pixlu montážní pěny. Třeba by to pomohlo.

Jižní strana je v pohodě. Zajímavý je pouze teplejší základ stavby, možná to je zemní teplo a trochu i teplo z domu, ale není to nic významného. Ten "horký" červený bod v základech je vývod ocelové trubky pro nasávání vzduchu z exteriéru do budoucího krbu. Tato trubka je sice v obýváku ucpaná, ale teplo tam asi utíká vedením přes ocelové stěny trubky.

Západ a východ domu jsou bez poruch. To levé spodní okno bylo v čase focení pootevřené, protože Katka na mě skrz něj křičela, že zase vypadla elektrika. To je taková naše sousedská zábava, chodit nahazovat ten společný jistič na sloup.

Tak tato fotečka mě potěšila. Když si někde budete číst o nízkoenergetických a pasivních domech, možná se dočtete, že balkóny by se radši vůbec neměli navrhovat a když už, tak aby měly nezávislou a samonosnou konstrukci, přichycenou k domu jen v několika pevných bodech. Náš balkón jde úplně proti tomuto doporučení, protože ve vzduchu ho drží silné dřevěné stropní trámy protažené z interiéru domu ze stropu přízemí. Měly by tedy tvořit tzv. tepelné mosty a balkón by tedy měl být mnohem teplejší než zbytek domu. No, není tomu tak, je vidět, že ne vše co se píše, musí být nutně pravda.

Pro porovnání jsem sem hodil i pár obrázků od sousedů. Snad se nebudou zlobit, chtěl bych tam totiž vypíchnout pár zajímavostí. Toto jsou naši západní sousedi a na jejich domu jsou zajímavé ty teplejší trojúhelníky na vrcholech štítů a opět teplejší základy. Přemýšlel jsem jak je možné, že jim utíká teplo z nevytápěné půdy a základů. Není to nějaká blbost? Napadlo mě jediné vysvětlení. Oni totiž ty trojúhelníky a základy mají nahozené fasádou tmavší než zbytek domu. Tmavší barva pohlcuje více slunečního záření (i když zrovna bylo zataženo) a tmavší předměty by tedy měly být teplejší. Podobný efekt mohl tedy fungovat i na našich teplejších jižních základech a díky tomuto efektu nelze tedy asi korektně porovnávat domy s různě tmavými fasádami.

Pohled na náš dům v popředí (dřevostavba, ve stěnách 16 cm vaty + 14 cm polystyrénu, ve střeše 40 až 45 cm vaty), dům "A" našich západních sousedů (vápenopískové přesně zděné cihly - Sendwix + asi 16 cm polystyrénu, ve střeše systém nadkrokevní izolace) a dům "B" západních sousedů našich západních sousedů (klasická cihla + 8 cm polystyrénu), střecha izolovaná asi klasicky, možná 20 cm vaty). Z tohoto pohledu vypadá náš dům srovnatelný s domem "A", ale přeci jenom se zdá, že my máme studenější stěny (silnější izolace stěn), dům "A" zase střechu (nadkrokevní izolace). Dům "B" je nejteplejší, ale to může být opět zkresleno faktem, že mají nejtmavší fasádu. Také nevím, zda byly ve všech třech domech srovnatelné vnitřní teploty. Hlavně v domu "B" tou dobou nikdo nebyl, tak lze předpokládat, že tam bylo nejméně teplo a že v "obydleném" stavu by vyzařoval pravděpodobně více.

Na posledním obrázku je domek našeho skoro-souseda ze spodní řady (systém ztraceného bednění vylitý betonem s integrovanou vrstvou polystyrenu, střecha asi klasika). Je vidět, že v našem okolí svítí nejvíce, ale opět, ten domek zatím nemá fasádu a tvárnice ztraceného bednění jsou šedé, takže možná pojmou více tepla ze slunce. Na tomto domku jsou ale vidět větší úniky tepla na pomezí spodní - vrchní stavba a hlavně podívejte se na vyzařování domu ze staré zástavby vzadu napravo. Kvůli tomu jsem si dovolil sem tuto fotku umístit. Tady je naprosto jasně vidět rozdíl mezi starou nazateplenou zástavbou a novými, alespoň klasicky zateplenými domky.

Tak to je, co se týče termovize, zatím vše. Pokud někdo budete mít nějaký zajímavý postřeh nebo budete chtít korigovat moje teorie, klidně se ozvěte do diskuze. S termovizí jsem si hrál poprvé v životě, takže neznám všelijaká úskalí této metody, pokud tedy nějaká existují.

A co jinak? Elektromontážní firma dokončila přeložku VN, nainstalovala novou trafostanici, zrušila starou a hlavně, minulý čtvrtek vše, včetně našich elektropřípojek úspěšně zkolaudovala. Teď by tedy už nic nemělo bránit našim žádostem o připojení do sítě. Ještě před Vánocemi jsem tedy zašel na pokec do obchodního místa ČEZu. Protože jsem tak trochu tušil problémy s vysvětlováním našich elektrických specialit (hezky to popisuje Míra na svém blogu), vybral jsem si radši jedno místo v centru Prahy (dole na Vinohradské). Tam hned za dveřmi se mě snažila jedna slečna nasměrovat k nějaké přepážce. Podle předem promyšlené taktiky jsem na ni vychrlil termíny jako IZT, Duplex, vzduchotechnika, soláry a nízkoenergetický dům. Slečna mírně znejistěla a radši mě hned poslala za místním největším borcem. Musím říct, že se jednalo o hodně ochotného pána, který přesně věděl o čem mluvím, dokonce věděl co je IZT a Duplex. Navíc hned zjistil, že už jsem o zapojení do sítě v Třebotově požádal. Buď jsem musel mít nějaké okno, nebo to musel někdo udělat za mě. Nakonec se ukázalo, že žádost podala už kdysi dávno paní, co nám zařizovala stavební povolení. No paráda, jedna věc se zdála vyřízená, bohužel ale takovou tu tabulku se spotřebiči a jejich příkony nevypsala zrovna "optimálně", podobně jak o tom psal Míra. Podle ochotného pána, jsem tedy měl dvě možnosti buď tu původní tabulku přeplácnout novou z elektrické revize (ta má vyšší prioritu) nebo doložit (např. schváleným projektem domu), že příkon IZT stačí na pokrytí tepelných ztrát objektu. Doma jsem zjistil, že hotová revize elektroinstalací tu tabulku neobsahuje vůbec, takže zbývá poslední možnost. To by však neměl být žádný problém, protože výkon IZT ty tepelné ztráty překračuje trojnásobně.
Na rozdíl od Míry mi však ten pán, a byl si tím naprosto jistý, k žádosti doplnil tarif přímotopný, který se mi zdá výhodnější než akumulační. I když IZT akumuluje a já jsem tedy ten akumulační tarif očekával, ten pán naprosto jasně tvrdil, že k IZT se dává vždy ten přímotopný.

Protože tedy stále ještě nemáme elektroměr, pořád jedeme na provizorní připojení okořeněné sousedskou zábavou "kdo bude první u společného vyhozeného jističe" :-( Abychom to tedy moc nedráždili, IZT stále jede jen na jednu spirálu, kterou ještě v časech zvýšené spotřeby vypínáme. V mrazech mezi -15 a -17, ale už narážíme na hranice výkonu této spirály (4 kW) a systém už nestíhá při současném odběru teplé vody vyhřát interiér na naprogramovaných 23 stupňů. Teplota ale zatím nikdy neklesla pod 21. Jen pro pořádek, noční teplotu jsem už před Vánocemi přeprogramoval na příjemnějších 20 stupňů, protože při těch 22 nám bývalo v noci horko.
Naštěstí si topení mohlo občas, když bylo hezké počasí, i odfrknout. Vliv slunečních paprsků, pronikajících do interiéru přes více prosklenou jižní stranu, byl vždy skoro okamžitě cítit. Termostat pak topení vypnul a IZT si mohlo hromadit energii na večerní koupací nápor.

Asi hodinu po tom, co jsem minulý příspěvek poslal do světa, se mi ozvali velmi očekávaní specialisti na nastavení vzduchotechniky, že následující den jedou ku Praze a že se tedy zastaví. A opravdu přijeli a přivezli si sebou takový veliký obdélníkový trychtýř s malým měřáčkem na vrcholu. Prošli celý dům a proměřili tah všech odsávání a výdechů. Kde to foukalo málo, přidali otáčky ventilátoru a kde to pak zase foukalo moc, přiškrtili přívodní trubku takovou clonou, do které vyvrtali požadovaný počet dírek. Systém teď funguje tak, že si už ani nepamatuju, kdy jsme naposled větrali otevřeným oknem. Výkon jednotlivých výdechů a odsávání se teď pohybuje mezi 40 a 50 m3/h na každý otvor (jenom v obýváko-kuchyni je těch výdechů 5, což dává min. 200 m3/h čerstvého nebo cirkulačního vzduchu) při plném výkonu (ten ale používáme pouze v mrazech). Je to opravdu znát a rekuperačně vyvětrat celý dům je věcí několika minut. Naštěstí i vzduchové filtry v Duplexu se ukazují jako velmi účinné a pokud někdo ze staré zástavby zatopí tak "kvalitně", že to cítíme i u nás na kopci, do domu se to vůbec nedostane.
Bohužel, borci zase ale nestihli doladit serva, ovládající režim zemního registru, takže to si musím zatím ovládat ručně. Teď v zimě to je ale jednoduché, prostě je na nasávání Duplexu připojen zemní registr v klasickém režimu a není to třeba měnit. V létě to ale už musí fungovat, pak to bude náročnější, budou se používat všechny 3 režimy (bez registru, s registrem klasicky a s registrem cirkulačně).

27.11. 2008, Přišla zima, přišel mráz

2008-11-26T23:10:00.009+01:00

Tak koukám, že to už je měsíc, co jsem na tento blog něco hodil. S frekvencí příspěvků to už asi lepší nebude, mám toho nějak moc a na psaní už mi moc energie nezbývá. Taky dům už je v podstatě hotový a tak ani není moc o čem psát. Pokud si přečtete aktualizované uvítání nad počítadlem návštěv, tak vás asi napadne, co je teď u nás doma priorita number one.

Významné stavební akce u nás proběhly pouze dvě. Protože jsme dokončili balkón, mohl jsem konečně vyklidit ložnici, která do té doby sloužila jako dílna. Taky z Německa konečně dorazil náš druhý krásně chlupatý koberec, určený právě do ložnice. Dovezl nám ho a nalepil šikovný podlahář a my jsme pak mohli holčičkám uvolnit jejich pokoj, který do té doby sloužil i nám jako provizorní ložnice.

Druhou akcí, bylo vybagrování a vyštěrkování příjezdu před garáž a chodníčku ke vstupním dveřím, tedy pokračování akce Terraforming. Vše opět provedla místní firma našeho skoro-souseda. Stihlo se to jen tak-tak v krátké pauze mezi oschnutím půdy po posledních deštích a následovným ochlazením a sněhem. V souboji s bahnem kolem domu jsme tedy dosáhli částečného, ale dost významného vítězství. Zbytek pozemku snad na jaře za nás vyřeší příroda.

Někdy začátkem října nás navštívil malý nezvaný podnájemník. Začalo to podivnými zvuky na půdě a nepříjemným zjištěním, že se jedná o myš. Protože jsem jednu takovou potvoru už předtím zahlédl v garáži, bylo hned jasné, jak se na tu půdu dostala. V garáži totiž ještě nebyla úplně dodělaná stěna, která ji dělí od domu (štítová stěna) a ta myš se nějakou skulinou dostala pod vnější plášť a po nějakém nosném trámu až nahoru na půdu, kde zase chybí vnitřní plášť. Protože se tím pádem jednalo o hodně urgentní záležitost (bál jsem se, aby ta mrcha neprokousala parozábranu), vykašlal jsem se na všelijaká EKO řešení (pasti, kočky atd.) a rovnou nasadil drsnou chemii. Použil jsem jedovaté nástrahy, které nejenom že tu myš otráví, ale navíc ji díky tzv. mumifikátoru (látka, která na sebe váže vodu) úplně vysuší. Když tedy dojde k tomu, že mlsná myš chcípne zrovna uvnitř stěny, tak se tam pak nezačne smrdutě rozkládat, ale v prach se obrátí suchou cestou. Samozřejmě kolegové si neodpustili vtípky, jak nás tam pak bude strašit armáda myších mumií.
Nastražil jsem celkem 4 nástrahy, dvě na půdu a dvě do garáže a hned ráno jsem se škodolibým potěšením zjistil, že 1 nástraha zmizela úplně a dvě někdo ochutnal. Po třech dnech byl pokoj, myš už se víc neozvala. Ten jed totiž měl zabrat až po třech dnech. Kdyby těch myší bylo víc, tak prý jedna dělá ochutnávače a ty ostatní čekají 3 dny, co to s ní provede. Kdyby ten jed byl rychlejší, prý se ho pak zbytek tlupy ani nedotkne.
Následně jsem zrušil všechny potenciálně nebezpečné škvíry v té stěně, aby se tam už žádný hlodavec nemohl nikdy dostat. Montážní pěnu prý prokoušou, tak jsem použil rovnou beton (mezi rigidurový plášť a podlahu) a rigidurový tmel (na škvíry ve stěně). Podle malých kousků vykousané izolační vaty, válejících se na podlaze, jsem našel cestu, kudy ta myš do té stěny lezla. Byla to poměrně veliká škvíra kolem vodovodní trubky, vedoucí přes garáž k venkovnímu kohoutku.

Kromě těchto záležitostí jsem ještě škrtl i pár položek z dlouhého seznamu těch "miliónů detailů", o kterých jsem psal minule. Asi největší práci mám s vnitřními parapety. Z 11 kousků, šly v pohodě nainstalovat pouze 4. Ostatní okna měla příliš malou vzdálenost mezi spodní hranou rámu a horní hranou podokenní dřevěné lišty nebo tam překážela kuchyňská linka. Parapety tam sice zasunout šly, ale měly pak špatný sklon (z místnosti k oknu). Musel jsem tedy upravit buď ty parapety nebo ty podokenní lišty, podle toho, co mi zrovna přišlo méně pracné. No už to mám skoro hotové, zbývají mi poslední 2 okna.
Na poslední chvilku jsem ještě stihl obetonovat plastové geigry u 4 ze 6 okapových svodů. Beton stihl tak akorát vytuhnout než přišly záporné teploty.
Pak bylo nutné sem tam něco pověsit, vytmelit nebo zašroubovat, nainstaloval jsem krycí panel pod naší hydromasážní vanu (to byla taky chuťovka) atd.

Bohužel stále ještě nemáme optimálně nastavené topení. Sice mi ti borci jednou zavolali, že zítra odpoledne přijedou, vzal jsem si kvůli nim i volno, no a pak k večeru mi zvoní telefon a že to nestíhají, že skejsli na jedné zakázce přede mnou. Prý někdy do 14 dnů znovu pojedou ku Praze, tak se zastaví a prý budeme první na řadě. No, už jsem takových slibů slyšel...

V blízkém okolí našeho domku se docela intenzivně pracuje na přeložce vedení VN a elektrifikaci našich pozemků. VN je už přeloženo, máme tam novou trafostanici, která je už pod napětím a živí poměrně velkou část Třebotova (nahradila staré trafo na sloupu u silnice), osadili nám tam sloupy veřejného osvětlení a do budek nám už vedou dráty. Už to zbývá pouze dodělat, zkolaudovat, osadit elektroměry a konečně snad budeme mít elektriku bez občasného vyhazování hlavního jističe na 200 metrů vzdáleném sloupu a bez trvalého podpětí, jehož aktuální velikost se pozná třeba podle toho, kolik kávy mi do hrnku načepuje náš polo-automatický kávovar.

Kvůli tomu, že stále jedeme na toto provizorní připojení, náš IZT stále používá pouze jedinou (ze 3 možných) 4kW topnou spirálu. Tato spirála nám tedy topí a hřeje teplou vodu. I když venku někdy mrzne, stíhají tyto 4kW vytápět celý dům na příjemných 23 stupňů přes den a 22 v noci a teplá voda nám ještě nikdy nedošla. A přitom poměrně často tu termosku přistihnu, že netopí a pouze vybíjí naakumulovanou energii. Musím k tomu připojit nějaké záznamové zařízení nebo alespoň podružný elektroměr, abych měl nějakou představu, kolik energie to spolyká.
Díky topným žebříkům je i v koupelnách hezky teploučko a el. podlahové topení ve spodní koupelně jsme ještě nikdy nezapli. V horní koupelně nám navíc podlahu krásně vyhřívá vzduchový rozvaděč, který tam je zalitý pod dlažbou v anhydritu.

Vůbec, s tepelnou pohodou a klimatem uvnitř domku jsme velmi spokojeni. Celý systém funguje naprosto automaticky a sám si topí, sám si větrá a sám si nastavuje parametry podle ročního období (např. teď v zimě IZT začal nahřívat topnou akumulační vodu na vyšší teploty), pouze nám chybí ta poslední optimalizace vzduchotechniky. Jo a co se hluku týče, tak o té vzduchotechnice vůbec nevíme. Ani v noci, kdy je všude naprosto ticho, není nikde slyšet nějaký hukot ventilátorů. Pouze v technické místnosti a tedy i ve spodní koupelně je slyšet takový tichý hluboký brum, který ale vůbec není nepříjemný. Naše PC v pracovně vydává mnohem hlasitější a mnohem drásavější zvuky.

20.10. 2008, Milióny detailů

2008-10-19T23:38:00.008+02:00

Souhrou různých okolností, co přinesl život, mám neuvěřitelně málo času - takže jen krátce. Z větších akcí proběhly v podstatě jen tři záležitosti. Vzduchotechnici zaizolovali IZT a dokončili vzduchové výdechy, po několika urgencích konečně dorazili mechanici z firmy Sulko seřídit všechny dveře a okna (mimo jiné zjistili, že jejich předchůdci, kteří nám kdysi vyměnili pravé a levé křídlo dveří na terasu to udělali velmi ale velmi špatně, takže to museli po nich předělat) a já jsem s bráškovou pomocí dokončil balkón.

Všímavější z Vás možná zaznamenali, že plaňky na zábradlí jsou nakonec svisle (podle původního projektu ke stavebnímu ohlášení) i když na studiích domu jsou vodorovné. Na fotce v jednom předcházejícím příspěvku je i vidět, že jsem to zábradlí začal taky vodorovně budovat. Ke změně nás v podstatě dokopal stavební úřad, který nám přes kolaudující sousedy vzkázal, že vodorovná zábradlí na rodinných domech sice zakázat nemohou, ale nevidí je rádi kvůli dětem, které to pak mohou používat jako žebřík. To je sám o sobě silný argument, co nás však dorazilo, byl dovětek, že pokud se jedná o změnu v projektu, musela by to opět schválit paní z CHKO. Po minulých peripetiích s vodorovnými palubkami mi přejel mráz po zádech a šel jsem to zábradlí radši hned bez ptaní předělat.

Na podlahu balkónu jsme použili nějaké tropické dřevo. Stavbyvedoucí ho nechal kdysi na stavbu dovést spolu s matrošem na to zábradlí v nějaké poslední předsmrtné křeči Artexy, pravděpodobně z nějakého jejich skladu. Takže nevím o jaký druh se přesně jedná a na certifikát o plantážovém původu se mě taky neptejte. S tropickým dřevem jsem pracoval vůbec poprvé a docela mě to překvapilo. V podstatě to vypadá mnohem více jako plast než jako dřevo, nebo jinak, vypadá to jako dřevo, které nějaký mohutný lis slisoval na pětinu své původní velikosti. Pracovalo se s tím ale dobře a za pomoci nerezových šroubů (jiné prý vyvolávají v tropických dřevech nějakou "modrající" chemickou reakci) podlaha rychle přibývala.

Co se týče toho zaizolovaného IZT, na teplotu v domě to mělo minimální vliv. Mám sice pocit, že si ten systém v noci i občas přitápí, to může ale být i tím, že noční teploty venku opět trochu klesly. Jediný prokazatelný efekt to přineslo pro technickou místnost a spodní koupelnu, kde je teď už normální teplota, tak jako jinde v domě.

Co říct závěrem? Sednout si s kafíčkem na gauč ve vlastním domě, kde je vše zařízeno v podstatě podle Vašich představ je neuvěřitelný pocit. Stačí se pak ale jen trochu porozhlédnout a prakticky každý kousek zdi nebo zařízení Vám připomene, že tady se něco musí předělat, dodělat, dotmelit, přemalovat nebo přemístit. Jsou to milióny detailů, co se ještě musí dořešit, někdy to i přibývá rychleji než ubývá a já mám pouze dvě ruce a velmi omezené prostředky a čas. Tož tak.

26.9. 2008, Perné dny

2008-09-26T11:26:00.008+02:00

Poslední dva týdny byly opravdu velmi zajímavé. Neustále se u mě střídaly stavy euforie a totální deprese, podle toho, kdo zrovna zavolal a co mi řekl. Ve čtvrtek dorazili elektrikáři přes IZT a vzduchotechniku, aby všechno propojili, oživili a nastavili. Hned zkraje mi volali, že to nemohou udělat, protože ze zdi koukají krátké kabely a topenáři umístili jednu trubku tak nešťastně, že nemohou z Duplexu vysunout spodní hlukový tlumič a nedostanou se tak ke spodním vzduchovým rozvodům kvůli zaregulování. Hned jsem tedy jel do firmy Aspera, abych koupil nějaké kabely a krabičku pro prodloužení těch krátkých drátů. Když jsem to vše dovezl na stavbu, tak se zase ukázalo, že hlavní dodavatel celého topného systému nedodal nějaké tři krabičky - vnitřní programovatelný termostat (do obýváku), ovladač vzduchotechniky a vnější snímač venkovní teploty. Naštěstí ale nedaleko od nás mají ještě jednu stavbu (pasivní dům), kde tyhle tři krabičky už měli, ale zase jim tam chyběl rozvaděč pro IZT. Seznámil jsem se tedy navíc i s jedním příjemným a hodným majitelem budoucího EPD, který mi ty tři krabičky po krátkém telefonátu s dodavatelem věnoval, aby alespoň u nás mohli to topení dokončit. Ještě jednou mu tedy touto cestou děkuji.

No, elektrikáři se s tím topením mořili až do večera. Systém dnes sice není ještě zaregulovaný, ale přeci jen funguje. V pátek musel ještě přijet náš domovní elektrikář, aby v hlavním domovním rozvaděči zapojil simulaci nízkého tarifu. Náš elektrický přívod, poskytnutý developerem pozemků, je totiž stále jen provizorní a tedy bez spínání nočního proudu. IZT potom mohl začít hřát akumulační vodu, sice zatím jede jen na jednu 4 kW spirálu, ale zatím to stačí.

Takto nějak vypadá řízení Duplexu (nalevo) a IZT (napravo). Fotka není zrovna kvalitní, v technické místnosti je opravdu málo místa a fotit se tam moc nedá.

Také si na nás v pátek udělal čas instalatér a propojil teplovodní okruh na IZT. Musel jsem ještě zajet na Vinohrady do jedné specializované firmy pro termostatický směšovací ventil (ESBE), který by měl udržovat relativně konstantní teplotu průtokově ohřívané vody. Instalatér vše protrubkoval a z kohoutků nám začala téct teplá voda, tedy kromě tří - v kuchyni, ve vaně v horní koupelně a v umývátku na horním WC. Tam všude sice voda taky tekla, ale vždy jen chvilku, než z trubky vyprchal nahromaděný tlak. Trubka je asi někde přicpaná a díky tomu, že není ucpaná úplně to prošlo všemi předchozími testy. Ve stavu totální deprese jsem večer sedl k počítači a začal studovat fotky, co jsem kdy na stavbě pořídil. Zjistil jsem, že všechny tyto tři kohoutky jsou napojeny na jeden segment a že NAŠTĚSTÍ kousek této trubky je stále vidět v nezaklopeném stropu v technické místnosti. Další štěstí bylo, že instalatér jinou víkendovou práci zvládl rychle a mohl v neděli (!!!) opět dorazit. V neuvěřitelně stísněných podmínkách dokázal na ten viditelný kousíček trubky umístit téčko a udělat nové propojení na IZT. Všechny tři kohoutky ožily a naše radost byla opravdu veliká. Navíc k vaně a umývátku má teplá voda díky této operaci mnohem kratší cestu a dorazí tam teď rychleji.

No a co jsme zatím dělali my? Do stavby jsme zapojili i širší rodinu. Naši si na několik dnů vzali holčičky a Katčini rodiče a švagrová nám zase pomáhali na stavbě a s úklidem. Moc tedy všem děkuji, vaše pomoc byla opravdu vydatná. Díky tomu jsme stihli dokončit montáž šatny, regálu ve špajzu, 1. fáze kuchyně, skoro dokončit dešťovou kanalizaci, uklidit a hlavně přestěhovat skoro celý byt. Protože na obkladače přišla nějaká choroba, musel jsem navíc sám dokončit pár detailů ve spodní koupelně (obložení sprchové vaničky a vytmelení rohů). Zbytek domu jsem ale přeci jen nechal na toho obkladače. Ten konečně přišel včera.

Jo a taky nám ve čtvrtek dovezli a nalepili krásný chlupatý koberec v "pracovně". Sice trochu jiný, než jsme si objednali, ale taky hezký, tak jsme si ho už nechali.

Protože se výrazně ochladilo a v domě teď trávíme hodně času (někdy tam už i spíme) mohu sledovat jeho chování z hlediska tepelných ztrát. Už jsem kdysi psal, že bych se rád co nejvíce přiblížil standardu pasivního domu a to, co mohu teď pozorovat, mě naplňuje optimizmem. Venkovní teploty se několik dní pohybovali někde mezi 4 a 12 stupni Celsia a vnitřní teplota zatím neklesla pod 20,5 stupně (v noci a brzo ráno). Protože máme vnitřní pokojový termostat nastaven na 20 stupňů, topení se nám zatím vůbec nezapíná. Přes den, když se v domě pohybujeme, svítíme a vaříme, vnitřní teplota stoupá opět bez topení ke 23 stupňům. Na druhou stranu je pravda, že zatím nemáme IZT obalené izolací, tak tam trochu topí samo o sobě. Jeho vliv je však cítit hlavně v technické a ve spodní koupelně, kde je pak při zavřených dveřích fakt vedro. No uvidíme, až to topení opravdu komplet dokončí a zaregulují.

13.9. 2008, Naplnili jsme obludu

2008-09-13T20:59:00.005+02:00

...nebo-li IZT, tedy integrovaný zásobník tepla. Jak řekla naše sousedka, je to vlastně taková baterka na teplo. Konkrétně se jedná o typ IZT-SN 615 od firmy Atrea. Funguje to tak, že v nerezové nádobě je 615 litrů topné vody, která do sebe akumuluje teplo ze solárních kolektorů, elektro-spirál nebo třeba krbové vložky nebo plynového kotle. V našem případě to budou ty elektro-spirály, soláry a někdy v budoucnosti možná i nějaký kotel třeba na peletky. Topná voda je přes čerpadlo a trojcestný ventil propojena do okruhu s dvěma žebříky v koupelnách a nízkoteplotním radiátorkem v agregátu Duplex pro ohřev topného vzduchu. Teplá užitková voda se bude ohřívat průtokově ve spirále z měděné trubky, umístěné v topné vodě v IZT.

Tak to je ta obluda. Sama o sobě váží asi 100 kilo a plná vody něco přes 700. V pondělí u nás byli dva topenáři a vše propojili dalšími trubkami. V úterý to dodělali a začali to vše plnit vodou. Bylo to docela napínavé, nevěděl jsem totiž, co na to řekne podlaha v technické. Pod anhydritem a dlažbou tam je totiž 20 cm polystyrenu, i když pod tou IZT je ten tvrdý zelený. Stavbyvedoucí tvrdil, že to určitě udrží. Nakonec to dopadlo dobře, při napouštění to všude bublalo, syčelo a na dvou místech i kapalo. Po opravě netěsností a naplnění a odvzdušnění celého systému drží jak podlaha (doufám, že navždy) tak i tlak.

Toto je aktuální pohled do technické. Takové to červené buclaté u podlahy je expanzomat. Těch asi 650 litrů topné vody potřebuje při nahřátí někam expandovat a právě proto tam je ta druhá menší příšerka. V technické opět ubylo místa, ale pračka a sušička se tam ještě vejdou. Vypadá to, že projektanti velikost této místnůstky (2m x 1,7m) docela podcenili. Řemeslníci nadávají jak špačci, o každé trubce nebo hejbátku se musí přemýšlet ale zatím se docela daří. Ještě tam musíme nacpat tepelnou izolaci a elektro-rozvaděč IZT a rozvody teplé užitkové vody.

Kuchyň je už skoro hotová, tedy 1. fáze. V úterý nám autorizovaný servisák připojil a oživil všechny kuchyňské spotřebiče. Ne že bych to sám nedokázal, ale u Fagorů to je nutná podmínka, aby platily záruky. Toho chlapíka taky docela pobavil ten komínek Whirlpool (k digestoři Fagor). Zajistil nám jeho brzkou výměnu.

Ty dvě závěsné skříňky zatím na rigidurové stěně drží speciální ocelové kotvy. Mělo by to stačit, ale pro jistotu je chci ještě přikotvit přímo do dřevěné konstrukce pod tím rigidurem.

Také nám přivezli půdní schody. Původně jsem chtěl rakouské Vetos Isotec (pro pasivní domy), ale ty jsou hrozně drahé a zase tak dobré parametry na tu cenu nemají. Navíc, náš stavební otvor má velmi exotické rozměry a tyto schody by nešly lehce upravit. V našem domě jde totiž tento otvor skrz 45cm silnou tepelnou izolaci a skrz vzduchotěsnou fólii. Půdní schody tedy musí jakž-takž tepelně izolovat a taky hodně dobře těsnit. Nakonec jsem si vybral dánské Dolle Extra+ (120cm x 60cm), které mají dřevěný rám převyšující rozměry našeho stavebního otvoru v obou směrech asi jen o 2mm. Mají sice těsnění i nějakou tepelnou izolaci, ale asi to ještě budu muset do zimy zlepšit druhým poklopem, umístěným na půdě.

Rám schodů jsem tedy na každé straně zbrousil o 1mm. Do stavebního otvoru pak sedly až nečekaně přesně. Bohužel se ale usazením pokazily jejich pravé úhly a poklop pak nešel zavřít (na konci u zámku byl mimo osu až o 1cm). Už jsem si myslel, že jsem zbytečně vyhodil peníze, pak jsem ale zkusil vrtačkou upravit jeden pant, abych trochu vyosil i ten poklop. Vše se zdařilo, poklop dokonce sedí všude na těsnění, nic nedrhne a mírné nerovnoběžnosti zakryly krycí lišty.

A otevřené vypadají takto. Na obrázku je vidět už i částečně "zařízený" dětský pokoj.

A co nás čeká příští týden? Měli by nám dodělat ještě pár podlahových a přechodových lišt, já bych chtěl dokončit skříně v šatně (desky nám nařezal opět kamarád truhlář), které mám rozpracované, instalatér by měl propojit teplou vodu s IZT a hlavně nějaký elektrikář z Atrei by měl zapojit a oživit celý vzduchotechnický systém.

2.9. 2008, Dost bylo průvanu

2008-09-02T21:35:00.011+02:00

Máme vnitřní dveře, tedy skoro všechny, zatím. Včera u nás byli dva montéři z firmy Dveře Praha a přivezli dlouho očekávaný náklad. Vzal jsem si opět na jeden den dovolenou, abych mohl být u toho, očekával jsem totiž problémy. Do této firmy nás kdysi poslali z Artexy, protože měla rozumné dodací termíny a navíc umí udělat zakulacené hrany u dveří i zárubní za rozumnou cenu. Bohužel ale mají německého dodavatele, který jede podle německých norem a stavba musí mít trochu jiné rozměry stavebních otvorů. Náš americký stavbyvedoucí tedy nechal kdysi všechny stavební otvory upravit, ale když jsem to minulý týden kontroloval, zdálo se mi, že několik otvorů je prostě špatně.

Potvrdilo se mi to hned včera ráno, když jsem stavbu s jedním z těch montérů procházel. Ten skoro u každého otvoru dole v přízemí po proměření prohlásil "tohle je blbě ... tohle taky ... tohle je nějaký úzký". Už jsem to začal vidět černě, před očima se mi začaly míhat představy, jak vymalované stěny bouráme, abychom mohli ty debilní otvory přetrámkovat. No nakonec se ukázalo, že se vším si ti montéři umí poradit na místě, někde pomohla pila (my, dřevostavebníci něco jako majzlík a kladivo nepotřebujeme ;-), někde pomohla vložená foška a někde pomohlo přiříznutí zárubně. Nakonec uhodilo z úplně jiné a nečekané strany. Dveře Němci poslali sice dobré, ale ke dvěma 60-kám přibalili zárubně 70-ky. To se dalo opravit pouze na dílně na nějaké luxusní pile. Celá akce tedy proběhla v podstatě úspěšně, pouze ve čtvrtek přijedou domontovat ty dvoje chybějící dveře, dvoje dveře měly vyšší stavební otvory, ty se musí zatmelit a ještě nechám skoro všechny dveře dole přiříznout, aby mohl pod nimi proudit vzduch. To je podmínka dobře fungující vzduchotechniky.

Máme tam i jedny prosklené šoupačky mezi zádveřím a spodní halou. V budoucnu se budou zasunovat mezi stěnu a skříň, jejíž součástí bude i konzola, kryjící tu hliníkovou kolejničku.

Minulý týden u nás byli i natěrači z firmy Profex a natřeli nám všechny venkovní dřevěné prvky lazurou Caparol F7 - teak. Předtím ovšem museli zbrousit ty části, chybně natřené palisandrovým odstínem. Musela to být docela pakárna, ale poradili si s tím a domek teď vypadá zase o něco lépe. Celá tato akce byla ale dost drahá, natěrači si i museli na jeden den pronajmout vysokozdvižnou plošinu a ani oni nebyli zrovna nejlevnější. Udělali to však pěkně a s výsledkem jsem spokojen.

Na tomto obrázku je vidět i sousedova vznikající dřevostavba a vznikající zábradlí na našem balkóně. Tam se zase realizuji sám. Myslel jsem, že to budu mít hotové coby-dup, ale bohužel vrtulóznost materiálu, dodaného ještě narychlo Artexou je docela hrozná. O víkendu dorazil i brácha, aby mi pomohl to dřevo zkrotit. No, vzpouzelo se, praskalo to v něm, ale nakonec jsme zvítězili.

To zábradlí dělám paralelně s dešťovými trativody a dalšími detaily podle toho, na co mám zrovna náladu a prostředky. Také občas přijde náš kamarád-truhlář, aby pohnul s kuchyňskou linkou, bohužel stále ještě nedorazil objednaný dřez, ale snad tento týden...

Už dávno mám podezření, že výrobci bílé techniky si konkurují jen na oko, že všechny ty firmy vlastní jedna obří korporace. Konspiračním teoriím sice neholduju, ale když jsme vybalili digestoř Fagor, něco nesedělo. Na tom obrázku to sice není moc vidět, ale ten plechový komínek, vybalený ze stejné krabice má na sobě logo Whirlpool.

A na závěr ještě jedna perlička, dokumentující stav Českého stavebnictví. Naše holčičky si hrály na písku na stavbu domu. Najednou slyším Zuzku povídat: "...Podlaháři zase nepřišli... to nedostanou ty koláčky, co tu mám pro ně nachystané... nojo, bez práce nejsou koláče..." I když zrovna ti podlaháři jsou v tom nevinně, zrovna oni v dohodnutém termínu přišli.

26.8. 2008, Světla svítí, stěrače stírají...

2008-08-26T23:46:00.006+02:00

Tak se opět hlásím. Mám málo času, z práce jdu každý den makat kolem domu, tak proto ta delší pauza. Minulý týden elektrikáři komplet dokončili všechny elektroinstalace kromě zapojení technické místnosti, na tu musí dorazit specialisti z Atrei. V pátek celou stavbu prošel revizák a naštěstí nenašel žádnou závadu. Elektrikáře pochválil a ještě ke všemu naměřil nadprůměrně dobré hodnoty uzemnění domu. Napadlo mě, že za to pravděpodobně vděčíme těm třem věncům roxorů, které nechal hluboko do základů zalít náš stavební dozor. Zemnící pásek totiž leží přímo na těch roxorech a na mnoha místech se jich dotýká.

V pátek také dorazili pokrývači-klempíři, vyměnili tašky rozbité při poslední vichřici, na střechu položili speciální tašky pro připevnění schůdků k budoucímu komínu a hlavně namontovali okapové svody. Mohl jsem tedy začít se svépomocným budováním dešťové kanalizace. Ta musí svést všechnu dešťovou vodu ze střechy do již hotové vsakovací jámy.

Dva večery také věnoval náš kamarád-truhlář montáži naší kuchyňské linky. Ta je ovšem stále ve stavu vysoké rozpracovanosti, takže možná nějaké obrázky až příště. Montáž linky zdrželo pár chybiček jako např. konflikt mezi dvířky trouby a klikou od budoucích dveří do špajzu (musela se zkrátit jedna skříňka) a teď se zase pro změnu čeká na dodání objednaného dřezu.

A ještě dvě novinky z dneška: za prvé, u našeho východního souseda tesaři začali s montáží jeho architektonicky velmi zajímavé dřevostavby a za druhé, firma Elektro-Štika začala konečně s elektrifikací našich pozemků.

12.8. 2008, Vzduchotechnické puzzle

2008-08-12T00:51:00.009+02:00

Včera u nás byli vzduchotechnici a dodělali svou část rekuperačního topení/větrání. Technická místnost teď vypadá opravdu zajímavě a to tam ještě není IZT. Celý systém je složitější než jsme kdysi chtěli, protože obsahuje cirkulační zemní registr, což je poměrně novinka a já počítal s rošířením běžného registru na tento systém až někdy v budoucnu.

Rozdíl mezi běžným a cirkulačním zemním registrem je v tom, že zatímco ten běžný registr umí nasávat vzduch pouze z exteriéru, tak ten cirkulační registr umí navíc cirkulovat i vzduch z interiéru. Zvyšuje se tím účinnost letního chlazení, kdy se nemusí chladit jenom ten horký letní vzduch zvenku, ale i ten již studenější zevnitř. Schéma zapojení cirkulačního registru vypadá takto:

Jak už jsem psal, původně jsme chtěli běžný zemní registr. Ten ale potřebuje mít někde na pozemku nasávací šachtu, což se nelíbilo jednomu našemu sousedovi (nemí mi jasné, čeho přesně se bál). Protože jsme ale pro ohlášení stavby potřebovali jeho souhlas, a to rychle, projektant domu změnil projekt tak, že v zemi bude smyčka a nasávat se bude ze severní fasády domu. Na této možnosti se mi navíc zalíbilo i to, že by to pak mělo jít rozšířit na registr cirkulační. No a pak asi, když vzduchotechnický projektant viděl v projektu domu tu smyčku, vyprojektoval nám ten cirkulační registr rovnou.

Včera šlo tedy o to, jak to množství vzduchotechnických trubek a komponentů nacpat do naší technické místnosti, nejlépe pod strop, aby dole zbylo dost místa pro pračku a sušičku. Zkoušeli jsme tam ty trubky a rozbočky a servoklapky všelijak skládat až se to povedlo. Pod stropem to teď vypadá jako v kosmické lodi a dokonce i to okno lze otevřít. Protože tam už nelze dát sádrokartonové podhledy, musím od požárního technika dostat souhlas s obnaženými dřevěnými konstrukcemi.

Také nám včera developer pozemků přivedl do kapličky provizorní přívod elektriky, takže příští týden budou moci elektrikáři vše dokončit a snad i udělat revizi. Také by nám měli topenáři přijet namontovat to IZT a také snad začneme s montáží kuchyňské linky.

8.8. 2008, Týden podlahářský a elektrikářský

2008-08-08T21:50:00.005+02:00

Je další páteček a v domku to už vypadá docela obyvatelně. Podlaháři dorazili v úterý a ve středu večer bylo hotovo. Položili plovoucí podlahy (Haro - zlatá hruška) a v dětských pokojících a šatně nalepili koberec. Spodní chodbu a komoru museli znovu vystěrkovat, protože ta autonivelační podlaha se zautonivelizovala do podivných tvarů a moc se ani nepovedla předchozí oprava tohoto stavu.

Souběžně s podlaháři v domku elektrikáři zapojovali jističe, zásuvky, vypínače a žárovky. Naštěstí si moc nepřekáželi, jedni pracovali v podkroví a druzí dole. Druhý den se vyměnili. Docela mě překvapilo, že místo jističů pro zásuvky se teď musí používat proudové chrániče, aby to prošlo revizí. Jeden chránič máme už i dnes v bytě (pro koupelnu) a docela to dělá neplechu. Vypadne na 50% vždy, když se do zásuvky připojí nebo odpojí třeba pračka. Potvrdil mi to i elektrikář, že s tím mohou být problémy. Jediné řešení je dát tam po revizi obyč jističe.

V pondělí nám konečně přivezli betonovou žumpu. Celá akce byla v režii developera pozemků,který musel vyměnit dodavatele, aby se to pohlo. Včera jsem tedy udělal v OBI veliký trubkový nákup a dnes jsem mohl konečně k té žumpě připojit domek. Zkusil jsem pustit vodu do vany a pak jsem chvilku fascinovaně poslouchal, jak to všude v trubkách šplouchá, až to dorazilo s velkým cáknutím do žumpy.

Příští týden by měli opět pracovat vzduchotechnici a asi i elektrikáři. Ještě by bylo super, kdyby se mi povedlo zajistit montáž vnitřních dveří, které už na nás čekají někde ve skladu, ale to nevidím moc pravděpodobně.

3.8. 2008, Terraforming I

2008-08-03T23:18:00.006+02:00

V sobotu proběhl pokus proměnit měsíční krajinu našeho pozemku, plnou výkopů a hromad hlíny, na něco, co by alespoň vzdáleně připomínalo původní stav. Také bylo potřeba vykopat trativod pro dešťovou kanalizaci, což byla podmínka stavebního úřadu. Bagr tedy vykopal "malý bazén", ten jsme vystlali geotextilií a bagr do toho pak nasypal cca 12 m3 velmi hrubého štěrku. Pak se to celé přikrylo geotextilií, zahrabalo a ze země teď koukají jen dvě trubky, zavedené k povrchu štěrkové vrstvy.

Na pozemku se všelijak střídali tři různé stroje, velký bagr, malý bagřík a bobík. Za ten jeden den pak stihly vytvořit ten trativod, vykopat výkop pro dešťovou kanalizaci na horní severní straně, zahrnout zemní registr, vytvarovat svah k terase, a rozhrnout původní ornici po jižní a západní straně pozemku. Práce na dalších dvou světových stranách jsme museli odložit na příště, protože nám stále ještě nepřivezli betonovou žumpu a kvůli hlubokému výkopu se tam bagry nemohly pohybovat. Bohužel nám u silnice vznikla velká hromada nepotřebné hlíny, jejíž většina se asi bude muset za drahý peníz nechat odvézt.

Spodní jižní část zahrady je teď krásně hnědá a čeká na mocnou přírodu, aby tam zase něco vyrašilo.

Teď by to chtělo trochu deště, aby si to všechno sedlo a mohli bychom to konečně dotvarovat. Dnes jsem tedy pro změnu tvořil uvnitř. Bylo totiž ještě potřeba obnovit podlahu v podkroví v bezprostřední blízkosti schodiště. Schoďaři tam zrušili trochu víc OSB desek a kročejové izolace, než bylo potřeba.

1.8. 2008, Týden malířský

2008-07-29T21:00:00.023+02:00

Začalo hezké počasí, všude kolem zelená travička, tedy kromě našeho pozemku, ten spíš vypadá jako tankodrom. Na následujícím obrázku to je však taktně skryto.

Nicméně, uvnitř domku se celý týden makalo. Partička malířů tam sádrokartonovala, tmelila a malovala a každým dnem to tam vypadalo lépe a lépe. Šlo jim to fakt dobře, mohli by možná být i rychlejší, udělali to ale pečlivě. Až na pár detailů a spodní koupelnu (tam zatím stále chybí sádrokartonový podhled) to už mají hotové. Takže prý ještě dva dny a můžou nastoupit podlaháři, elektrikáři a vzduchotechnici.

V obýváku a kuchyni to teď vypadá takto...

Protože nám dnes dovezli materiál na plovoucí podlahu, mohl jsem konečně sestavit toto zátiší. Totiž, pokud procházíte různé výstavy a vzorkovny, málokde jsou schopni věnovat vám malý vzorek vybraného matroše. Musíte se pak spoléhat na svou paměť barev a doufat, že nakonec vše k sobě sedne. U nás vzala tuto těžkou úlohu na sebe Katka a myslím, že se jí to velmi daří. Rozlišit studenou oranžovou od teplé oranžové je prostě absolutně mimo moje schopnosti. Vlastně ani nevím, jestli oranžová může být teplá a studená...

No a zde je podkroví. Ta zelená v dětských pokojících je podle mě hodně zářivá a má tendenci vše barvit do zelena nebo žluta. Je to vidět na těch oranžových zdech, které pak vyšly tak nějak trochu žlutější. Uvidíme až tam přijde koberec (taky oranžový) a nábytek. Snad se pak ta zelená uklidní a dá si pokoj.

Toto je horní WC se světlovodem. Jsem zvědavý, kdy mi pohledy na tem světlovod přestanou vyvolávat svědění (viz předchozí příspěvek).

Také jsem si opět vzal na jeden den dovolenou, abych zapojil vnější zemní registr. Večer mi přišel pomoct i táta, takže jsme to zvládli a konečně to můžeme zakopat.

Tu plastovou servisní šachtu ještě musím zkrátit, aby přišla pod zem celá i s víkem. Zítra v sobotu mám objednanou techniku a jdeme přetvořit ten náš tankodrom zpět na pěknou louku. Pak necháme působit přírodu.

25.7. 2008, Týden svépomocný a instalatérský

2008-07-25T21:13:00.010+02:00

Další týden utekl a zpráva dne zní: už nám teče voda z kohoutků. Sehnat takhle narychlo nějakého instalatéra byl teda docela horor. Ta parta co u nás byla posledně má dovolenou, tak jsem sedl k internetu a telefonoval a telefonoval. Typická odpověď zněla: "Jó, máme toho moc. Možná tak někdy v září." Až konečně, jeden mohl tento týden. Měl jsem obavy, zda to nebude nějaký nešika, když má hned čas, ale nakonec to dopadlo dobře. Osadil roháčky pod umyvadla, venkovní a pračkové kohoutky, záchody, vanu, připravil vše pro usazení sprchového koutu a všechny okruhy (studený, teplý, užitkový a venkovní) prozatím připojil na vodoměr.

Bohužel daní za tekoucí vodu se stala opět technická místnost. Tentokrát to odneslo jeden a půl dlaždice. Předchozí instalatér umístil všechny vodovodní vývody přesně pod budoucí IZT, takže se musel rozkopat anhydrit s dlažbou a vše přeložit ke stěně. Zabetonuji to, až si budu jistý, že všechny trubky jsou těsné a nikde nic neteče.

Příští týden mají nastoupit dva sádrokartonáři-malíři a mají komplet dokončit a namalovat všechny stěny a stropy. Bohužel napracují s rigidurem, umí ho pouze zatmelit a přebrousit. Vzal jsem si tedy 4 dny dovolené a dodělal všechny chybějící detaily.

Začal jsem tedy stěnou mezi rameny schodiště. Ta totiž měla horní hranu vodorovnou a zbytečně zakrývala dubové dřevo horního ramena. Zaříznul jsem ji tedy šikmo tak, aby přibližně kopírovala křivku schodiště. Na vrch jsem osadil smrkovou fošku, kterou jsem zkusil namořit do dubového odstínu. Není to sice dokonalé, ale snad to nakonec bude stačit. Všechny mezery kolem schodů jsem pak vyplnil rigidurem. Docela jsem si s tím užil. Musel jsem to pižlat a lámat po kouscích a velmi opatrně, abych nic nepoškodil.

Další chuťovka byla kompletace světlovodu na horním WC. Stavbyvedoucí to tak dlouho odkládal, až to nakonec zbylo na mě. Správně se to má dělat ještě před sádrokartonováním a ne až skoro nakonec. Největší problém bylo napojení parotěsné fólie na válcový nerezový tubus světlovodu. Nakonec jsem to vymyslel tak, že jsem na ten tubus navlékl čtverec z dřevostěpky s kruhovým otvorem uprostřed. Spoj jsem utěsnil nepropustným silikonovým tmelem. Pak už bylo relativně snadné tu fólii připojit na tu čtvercovou destičku air-stop páskou, kterou jsem ještě pro jistotu přepatlal tím tmelem. Tedy bylo by to snadné, pokud by nějaký šikula tu fólii kolem světlovodu nepotrhal. Spravovat to pak přes úzký otvor v sádrokartonu v hlubinách minerální vaty byla hrozná pakárna. Škrábal jsem se potom ještě několik dní.

Prácička, na kterou jsem se docela těšil, bylo vytvoření otvoru pro budoucí půdní schůdky. V nosné dřevěné konstrukci bylo s tímto otvorem sice počítáno, pak to ale překryli izolací, parotěsnou fólií a sádrokartonem. Nějaká dobrá duše ale naštěstí na ten sádrokarton nakreslila kudy řezat a kupodivu to nakreslila hodně přesně. Problém s opětovným průchodem přes parotěsnou fólii jsem vyřešil tak, že jsem tu fólii zahnul přes nosné trámy a nalepil na ní kolem dokola asfaltovou pásku. Dřevoštěpkové OSB desky ohraničující půdní otvor jsem pak přitisknul na tu pásku a přišrouboval do nosných trámů.

Dnes ráno jsem se pustil do obnovy stěny mezi chodbou a komorou pod schodištěm. Tesaři totiž při osazování schodů odřízli celou její část nad dveřmi. Musel jsem tam tedy obnovit dřevěnou konstrukci, vycpat ji vatou a opláštit rigidurem. Z vnitřní komorové strany jsem nechal malou vůli, aby schody mohly trochu pružit a vzniklé mezírky jsem vyplnil opět pružným silikonovým tmelem. Z vnější strany jsem vše připravil pro sádrokartonáře na vytmelení a vytvoření šikmého podhledu.

Nakonec ještě na přání rodinky, která je stále u babičky, připojuji obrázek barevných vzorků interiérových maleb.

17.7. 2008, No tak tohle jsem fakt nečekal

2008-07-17T22:02:00.005+02:00

Už několik týdnů máme s Katkou pocit, že stavba ztratila tempo a navíc, náš "americký" stavbyvedoucí s firmy odchází. Řemeslníci se nám tam zrovna nehrnou a stavbyvedoucí nás odkazoval na vedení firmy. Všechny časové rezervy jsou už dávno vyčerpány a další pauzírování si už opravdu nemůžeme dovolit. Sešel jsem se tedy s vedením Artexy a odstoupil od smlouvy z důvodu naprosto šíleného nedodržení termínu dokončení domu. Ani se moc nedivili, neprotestovali a podepsali.

No a pak to přišlo. Možná jste si v komentářích všimli, že Artexa má jakési finanční problémy. Nic nevím jistě, ale když už je to venku, tak snad mohu napsat, že nějaké problémy opravdu existují, prý se hledá dostatečně silný investor. Už se prý i nějací zájemci ozvali, tak snad to nakonec nějak dopadne. Můj názor je, že si toho Artexa nabrala příliš a teď to mají problém ufinancovat.

Tak jsem tedy začal šéfovat na stavbě. V pondělí jsme se stavbyvedoucím prolezli celou stavbu a sepsali seznam nedodělků a závad a pak jsem celý týden strávil rozkoukáváním se a obvoláváním těch pár řemesel, co ještě budeme potřebovat. Dostavily se i první úspěchy. Parta sádrokartonářů-malířů nám dnes na vybílené zdi nahodila pár barevných vzorků, díky čemuž jsme s Katkou mohli uzavřít výběr interiérových barev. Také jsem dohodli termín, kdy nastoupí dokončit těch pár chybějících sádrokartonů a vymalovat. Bude to za týden a já musím do té doby dodělat pár "tesařských" detailů. Miluji práci ze dřevem, tak se zkusím realizovat. Celou rodinku tedy odvezu k babičce, vezmu si dovolenou a pustím se naplno do toho.

Také dnes konečně dorazili vzduchotechnici a začali zapojovat agregát Duplex RK2. Technická místnost se nám opět "zmenšila" a vypadá to tak, že nakonec budu rád, když tam nacpeme alespoň pračku.

Další novinka je, že nám začátkem týdne odvezli lešení a domek se ukázal "v plné kráse". Jsme spokojení, líbí se nám to. Tady je pár obrázků:

Příští týden se také mám setkat se zástupci Artexy a dohodnout náš rozchod. Jsem opravdu zvědavý, co se dozvím. Pak se zase ozvu.

5.7. 2008, Překvápko

2008-07-05T21:53:00.005+02:00

Tak jsem dnes kolem dvanácté jel okouknout stavbu, zda tam náhodou někdo něco nedělá. No, přijel jsem tam a nevěřil vlastním očím, skoro celý dům byl pod fasádou. Včera večer nic, jenom ostění a pár šambrán a dnes tohle. Makali na tom čtyři maníci, každej svůj kyblík se silikátem a jeli jak fretky. Dokončovali právě předposlední zeď. Poslední, ta garážová s oknem ale ještě zůstala bílá, protože se tam musela nejprve dořešit jedna problematická šambrána. Garáž má totiž slabší zateplení a kastlík s venkovní roletou se do něj nevešel. Schovali jsme ho tedy do horní hrany šambrány, ale ta musí být kvůli tomu mnohem mohutnější než ty ostatní. Nejsem s toho zrovna nadšený, ale snad to nakonec nebude tak hrozné.

Mimochodem, barvu u Weberů trefili přesně. Kdysi jsme si u nich ze vzorníku vytipovali pár žhavých kandidátů a nechali si natáhnout pár vzorků na kartóny A4. Pak jsme s těmi kartóny obcházeli domy a porovnávali a porovnávali. Nakonec to vyhrál odstín OU3H, od kterého pak nechal stavbyvedoucí namíchat několik kýblů. To je jedna z výhod pastových omítek, jako jsou různé akryláty a silikáty, že vám to namíchají přímo v továrně a nemusí se to trefovat na stavbě.

Kromě fasádníků tam ještě dnes byl i obkladač s pomocníkem a v podstatě vše dokončili. Perfektní práce, ale to už jsem psal. V podkroví jsem narazil ještě na jednoho brigádníka, který tam pokračoval v malování stěn na bílo. Na stavbě bylo živo, jako už dlouho ne.

Ještě tu mám jednu informaci pro další stavebníky z louky "pod vysílačem", pokud se tu tedy nějaký vyskytuje. Ve čtvrtek na stavbu po několika urgencích přijeli dva chlapíci z VAK-u zkontrolovat naši vodovodní přípojku (jak už je v našich končinách zvykem, nepřijeli v dohodnutém termínu, tj. mezi desátou a dvanáctou, ale až kolem jedné a to ještě po mé další telefonické urgenci). Volal jsem je proto, že z naší přípojky voda netekla, ale jenom tak velmi zlehka čůrala. Rozebrali tedy takovou tu sestavu vodoměru a dvou uzávěrů, co máme všichni ve vodoměrných šachtách a vytáhli z toho dva docela slušné špunty z plastových pilin a kousků vodovodních hadic. Borci, co kdysi pro Optreal dělali vodovodní přípojky, to pak asi zapomněli propláchnout, takže je možné, že podobné problémy potkají i někoho dalšího z nás.

2.7. 2008, Fasádění

2008-07-02T23:32:00.006+02:00

Když jsme dnes večer přijížděli na stavbu, trochu mi zatrnulo, že někdo sundal perlinku, která už pár dnů kryla náš domek. Dům nějak zbělal a tak to vypadalo, že už je zase vidět polystyren. No, naštěstí to nebyl polystyren, ale nějaký bílý, asi penetrační nátěr. Na fasádu totiž konečně nastoupil pár profíků, tak to začalo přibývat. Opravili všechny nerovnosti, co tam nasekali jejich předchůdci, přilepili a vyztužili šambrány z polystyrenových pásů 10x2 cm, perlinku překryli druhou vrstvou lepidla, skoro celý domek napenetrovali a mám takový pocit, že zítra už můžou dávat tu poslední barevnou silikátovou vrstvu.

Pokud se podíváte na tu rohovou nejbližší hranu střechy, možná si všimnete páru rozbitých tašek. Je to pozůstatek po silné bouři, která se prohnala nad Českem minulý týden. Něco těžkého muselo letět kolem a narazit právě do hrany naší střechy. A trefilo se to zrovna do těch rohových tašek, které se musí objednávat bůhvíkde. Jiné škody bouře nenapáchala, tedy kromě tradičně povalené kadibudky a malého smetiště, které po ní zůstalo tam, kde byly pytle z odpadky.

Obklady a dlažby jsou už skoro až na pár detailů hotové. Obkladač a jeho pomocník jsou fakt machři. Jejich dílo je perfektní a místnosti s dlaždičkami vypadají nádherně. Tady je pár obrázků z již vyspárovaných prostorů. První obrázek je z horního WC a druhý z horní koupelny.

Bohužel další práce v interiérech se zase nějak zasekly. Ta druhá parta, která měla všechno uvnitř domu dokončit se nějak ze stavby vytratila, protože prý podle neověřených informací, jejich šéf někam zmizel i se všemi penízky, co dostal od Artexy. To je pech. Nejhorší na tom věčném střídání pracantů je to, že když si s nějakým vyjasníme provedení různých detailů, za pár dní to už neplatí, protože tu danou práci dělá někdo jiný. Hlídat potom kvalitu práce a provedení detailů je dost složité. Přitom toho už uvnitř moc nechybí. Musí se pouze dotmelit několik děr, vymalovat a hlavně pořádně uklidit.

Abych si ale jenom nestěžoval, přeci jenom něco kromě dlaždiček uvnitř přibylo. Někdo vystěrkoval křivý anhydrit (ano, i autonivelační podlahu umí v ČR udělat křivě) a hlavně borci z G-Inter-u přivezli krásné dubové schodiště. Ještě není hotové, ale i tak vypadá dobře.

V pondělí proběhla na stavbě ještě jedna akce, a to izolace sklepa proti zemní vlhkosti. Spodní voda je na našem pozemku sice hodně hluboko, ale v deštivých dnech do sklepa skrze betonové stěny stejně teče. Zavolal jsem tedy bagřík, který znova odkryl všechny vnější stěny sklepa. Tyto stěny jsme překryli nopovou fólií a pak to zase ten bagřík zahrabal. Teď jenom musíme počkat na vydatný déšť a uvidíme, zda to pomohlo.

23.6. 2008, Pán dlaždic

2008-06-23T10:48:00.004+02:00

Neuvěřitelné se stalo skutečností, Artexa sehnala podpultovku - šikovného obkladače. Nastoupil v sobotu i s pomocníkem a opravdu byla radost se na ně dívat. Šlo jim to pěkně od ruky, dokonce pracovali i v neděli, ale bohužel jim došly obkladačky. Něco asi stavbyvedoucí odhadl špatně, něco jsme ještě za pochodu změnili i my a tak se stalo, že některých obkladaček bylo málo. Musí se to dnes rychle dokoupit, aby mohl obkladač pokračovat.

Toto je pohled do skoro-dokončené horní koupelny. V takovém tom prázdném "orámovaném" obdélníku jednou bude zrcadlo.

Jiný pohled do stejné koupelny na místo, kde bude vana. Taková ta dřevěná konstrukce se ještě musí dnes obložit rigidurem. Pak se to taky oblepí obkladačkami a vznikne tak nika po celé délce vany.

Toto je dolní koupelna se sprchovým koutem. Tato místnost je ještě ve stavu velké rozpracovanosti.

Na vnější fasádě stále pracuje jeden maník, ale i tak to jakž-takž přibývá a poslední kousky zateplovacího polystyrénu mizí pod perlinkou. Uvnitř pracuje ještě jedna paní, která se snaží vnitřek domu co nejlépe vyčistit a zbavit všech stop po předchozích stavebních činnostech.

Protože se blíží čas, kdy se bude dávat poslední barevná vrstva fasády, museli jsme udělat ještě jedno rozhodnutí, týkající se vnějšího vzhledu domu. Fasáda nebude dvoubarevná, jak je to vidět na vizualizacích napravo, ale celý dům kromě bílých šambrán bude takový světle pískový (odstín OU3H od Weber Terranova). Bál jsem se totiž, že těch barev by jinak bylo už moc a co vypadá dobře na počítačových 3D vizualizacích, nemusí vypadat stejně dobře v reálu. Jako materiál použijeme silikát, který lépe odolává bio-napadením. Hlavně návětrná severní strana domu by mohla jinak dost trpět.

15.6. 2008, Tak už tam máme malíře

2008-06-15T14:35:00.006+02:00

...kteří nanášejí na vnitřní stěny základní penetrační bílý nátěr, jehož jediným účelem je zakrýt všechny stopy po tmelení, sádrování a broušení. V podkroví je zatím jenom jedna vrstva, takže to tam ještě trochu prosvítá, ale zádveří a spodní hala už vypadají mnohem lépe.

Ten stín na obrázku je asi produkt fotografického blesku, ve skutečnosti tam nic takového není.

Venku se zase pracuje na fasádě. Tři strany jsou už překryté perlinkou. Jsou sice mírně flekaté, ale jak mi bylo řečeno, má na to přijít ještě jedna vrstva lepidla.

Z malé frekvence přidávání příspěvků lze vyvodit, že práce neprobíhají zrovna bleskově. A to stavbyvedoucí už jednu partu vyhodil a teď tam maká další. Je to sice trochu lepší, ale stále nic moc. A ještě ke všemu se někde stala chyba a stavbyvedoucí přivezl špatnou lazuru na namoření viditelných dřevěných prvků. Natěrač to nepoznal a všechny zatím nenatřené trámy (většina přišla již natřená z výrobní haly) natřel palisandrem místo teakem. Takže přebrousit a znova.

Také jsme už měli mít dávno vydlážděno a vykachlíkováno, ale bohužel stavbyvedoucímu vypadl obkladač, nasmlouvaný pro náš dům. Údajně mu vykradli auto a tím pádem je bez nářadí. Takže zoufale shání jiného. Možná už i jednoho má na příští víkend, no ale ... pokud máte nějaký tip, budeme moc rádi. Bohužel na těch obkladech visí spousta dalších prací, např. instalace agregátu Duplex s IZT a dokončení vzduchotechniky.

K posunu došlo i v situaci kolem budování elektropřípojek a přeložky vedení VN. ČEZ už konečně vybral dodavatele. Teď už se čeká jenom na nějakou výměnu faktur a plateb mezi developerem a ČEZ-em a pak už snad konečně k nám přivedou nějaké ty proudíky.

Nakonec opět trochu teorie. Když jsem mluvil s naší sousedkou, upozornila mě na ještě jeden argument, proč je tepelná akumulace domu dobrá. Takže pro úplnost: v přechodných ročních obdobích, kdy se teplé dny střídají s těmi studenějšími, nebo kdy je přes den teplo a v noci zima, můžete "topit" tím naakumulovaným teplem a tím ušetřit energii na topení.

Pokud však velmi nadstandardně zaizolujete lehkou stavbu, budete tam topit ztrátovým teplem ze spotřebičů, jako žárovky, počítače, varné desky a trouby. Při velmi malých tepelných ztrátách přes stavební konstrukce se totiž toto odpadní teplo stává významným zdrojem. Tak co je lepší? Opět to je na vás.

3.6. 2008, Konec teorie, opět stavíme

2008-06-03T22:41:00.005+02:00

No konečně jsem se dostal k tomu, abych sem hodil opět pár novinek ze stavby. Tam měly pracovat dvě party a už obě měly mít v podstatě dávno hotovo. No samozřejmě hotovo nemají, hlavně fasádníci se neuvěřitelně loudají. Už i stavbyvedoucímu dochází trpělivost. Zatím je pod perlinkou pouze jedna stěna (severní) a ostění přízemních oken.

V interiéru to je lepší. Tam už zbývá dokončit pár detailů v přízemí, podkroví už je hotové, vše je tam zatmeleno a zabroušeno. Zítra by tam měl nastoupit malíř a vše přetřít bílou základní barvou. Zde je pár zatím "nenatřených" obrázků:

Toto je střešní okno nad budoucím schodištěm. Krásně osvětluje celou schodišťovou šachtu i horní halu.

A toto je dětský pokoj. Na ostění střešního okna je vidět tloušťka střešního pláště, kde je minimálně 40cm tepelné izolace. Se střešními okny jsem měl kdysi při projektování domu trošku problém. Je to totiž bezkonkurenčně nejslabší místo, kudy bude unikat nejvíce tepla. Výpočty však kdysi ukázaly, že to není zas tak hrozné a že to bude snesitelná daň za krásně prosvětlené podkroví.

V příštích dnech by se měly dít samé zajímavé věci. Jak jsem už psal, dorazit by měl malíř, ale konečně i obkladač (toho sehnat byl prý opravdu problém) a dokonce i vzduchotechnici i s novým agregátem Duplex. Také pokrývači by měli dokončit pár detailů na střeše. Tak doufám, že sem brzy pošlu nějaké zajímavé obrázky.

17.5. 2008, A jaké topení?

2008-05-17T23:42:00.005+02:00

Stále jsem mimo Evropu, tak sem hodím ještě jeden teoretický příspěvek. Nejprve vám ale musím něco ukázat. S Katkou jsme kdysi plánovali do našeho domu centrální vysavač. Pak jsme si ale na Internetu přečetli recenze (i s krátkými filmečky) robotického vysavače iRobot Roomba. Úplně nás to dostalo. To je budoucnost. Něco, co zapnete a ono to samo vyluxuje a pak se to samo připojí na nabíječku, se nám zdálo mnohem lepší, než běhat s dlouhou hadicí po baráku. No a včera jsem toho chytrého robůtka tady na Long Islandu objevil a koupil. Cenový rozdíl mezi USA a Českem je zrovna u tohoto výrobku strašlivý, tak jsem neodolal. Hned jsem ho i na hotelu vyzkoušel a je to fakt bomba. Tady je i jeden obrázek:

Roomba se právě přicucnul na nabíječku a oranžové světlo znamená, že se nabíjí.

Ale zpátky k tématu. Vaše reakce na minulé suché teoretizování mě potěšily a povzbudily, tak zkusím ještě v podobném duchu něco přidat. Vlastně jsem ještě nenapsal, jak by asi měl vypadat "dům mých snů" z technologického hlediska. Podle mě by bylo nejlepší použít obě technologie, jak lehkou dřevěnou konstrukci s mohutnou izolací, tak i tu těžkou zděnou, co nejmasívnější (plné cihly bez děr). Uvnitř by byla ta lehká, pak malá odvětrávaná vzduchová mezera a celé by to bylo obezděno třeba lícovými zvonivkami, nebo i klasickými cihlami s omítkou.

Ta vnitřní dřevěná stavba by zajišťovala perfektní izolaci v topné sezóně a při minimální tepelné akumulaci by teplota uvnitř reagovala rychle na naše přání. Vnější zděná akumulační skořápka by zase fungovala hlavně v horkých letních dnech a chránila by "vnitřní dům" před vedry a i těmi auty a pilami :-).

V Německu vím i o jedné firmě, která podobné domy staví. Nemusím asi ani říkat, že to bude pekelně drahé, protože to jsou vlastně dvě hrubé stavby v jednom domě. Je to mimo naše možnosti a protože vlastnosti lehké stavby nám jsou bližší, vybrali jsme si právě dřevostavbu (mám dřevo moc rád), mohutně zaizolovanou (chceme se co nejvíce přiblížit pasivnímu domu) a dostupnými prostředky chráněnou před letním přehříváním.

Už jsem psal, že pro utěsněnou dřevostavbu se mi zdá velmi vhodné vzduchotechnické rekuperační topení. Není to vůbec nic složitého. V technické místnosti bude agregát, který obsahuje dva ventilátory, několik klapek se servopohony a rekuperátor, což jsou v podstatě dvě vzduchotěsně oddělené komory, kde přes jednu proudí špinavý vzduch ven a přes druhou čerstvý dovnitř. Právě v tom rekuperátoru ten teplejší špinavý vzduch předává teplo tomu studenějšímu čerstvému. Není to tedy žádný mechanizmus, který se může snadno porouchat. Podobně, zemní registr je pouhá asi 30m dlouhá plastová trubka, zakopaná asi 2m hluboko. Jde tam o to, že v té hloubce je celoročně teplota asi 5 stupňů Celsia, takže v zimě se tam může čerstvý, do domu nasávaný vzduch předehřát a v létě předchladit.

Pokud se rozhodnete pro rekuperační větrání, stále můžete topit klasickými radiátory (prý je to mnohem levnější varianta něž vzduchotechnické topení, ale to asi záleží na konkrétní firmě) nebo podlahovkou nebo si můžete koupit rovnou dražší agregát se zabudovaným topidlem a pak to bude "plnohodnotné" vzduchotechnické topení bez radiátorů pod okny a podobných zařízení. Tím zabudovaným topidlem zpravidla bývá nízkoteplotní vodní radiátorek. Teplý vzduch pak bývá většinou vyfukován mřížkami v podlaze pod okny a odpadní vzduch bývá nasáván mřížkami ve stropě. Agregáty firmy Atrea navíc umí vzduch v domě cirkulovat bez větrání, což umožňuje srovnávat teploty mezi osluněnou jižní a cloněnou severní stranou.

Zdrojem teplé vody pro radiátorek v agregátu může být jakýkoliv kotel. Pokud někdo cítí neochotu firem instalovat plynový kotel do dřevostaveb (klidně tam ale může být), může to souviset s nějakými normami o odvětrávání "kotelen", protože dřevostavby bývají těsné. S plameny uvnitř dřevostaveb je vůbec trošku problém, protože se spaluje kyslík a ten pak nemusí být při hodně dobrém utěsnění domu doplňován v dostatečné míře, i když tak utěsněný dům snad ani neexistuje.

Také je dobré si uvědomit, že jakákoliv netěsnost snižuje účinnost případně použité rekuperace (viz. příspěvek o blower door testu), takže ty plameny se asi opravdu jaksi s tou rekuperací moc neslučují. U krbových vložek a kamen však naštěstí existují modely, které mají speciální přívod pro spalný vzduch z exteriéru, takže pokud plánujete krb nebo kamna a zároveň rekuperaci, nezapomeňte dát do základů vhodnou trubku.

Tak to je zatím vše. Slibuji, že příště už nebude žádná nudná teorie, ale zprávy ze stavby.

14.5. 2008, Pracovní dovolená aneb "proč dřevostavbu"

2008-05-10T00:34:00.019+02:00

Asi jste zaregistrovali, že jsem na blog už dlouho nehodil nějaké novinky. Totiž, jsem teď pracovně na Long Islandu v USA a zmiňuji se o tom jen proto, že se mi to teď hodí do tohoto článku. Já jsem totiž měl včera možnost pořádně si prohlédnout dřevostavbu (v této oblasti snad ani nic jiného neexistuje) po 17 letech intenzivního používání. Ten dům má navíc sklep s nezakrytými stropními dřevěnými konstrukcemi, takže tam bylo vidět, jak to dřevo vypadá v kritických místech, tj. v napojení na betonové základy. Pokud pominu patinu na dřevěné fasádě, tak ten dům vypadá perfektně, nikde jsem nezaznamenal žádnou degradaci použitých materiálů a to i přesto, že amíci berou domy tak trochu jako spotřební zboží a moc se s jejich budováním nemažou.

Protože teď nevím, co se děje na stavbě, zkusím touto cestou alespoň odpovědět na nějaké Vaše komentáře a popsat, i když trochu opožděně, proč a jak jsem se rozhodl pro montovanou "dřevostavbu" (ty uvozovky proto, že to není jen ze dřeva). Možná to pomůže v rozhodování Katce, Petrovi a dalším, kdo čtou tento blog. Upozorňuji, že jde o můj souhrn faktů, které jsem si vybral podle selského rozumu a mých znalostí fyziky z informačního chaosu a často protichůdných tvrzení na Internetu, z rad našeho stavebního dozoru a na základě mých zkušeností. Rozhodně tady nechci nikomu nic vnucovat, berte to, prosím, pouze jako inspiraci pro vlastní dumání.

Pokud si budete pročítat stavební fóra, určitě narazíte na příspěvky od lidí, kteří údajně stavěli dřevostavby v USA a v podstatě jednotně tuto technologii haní. K tomu bych chtěl říct jen to, že v USA se prostě rodinné domy pro stěhovavé amíky moc kvalitativně neřeší, protože nikdo nepočítá s tím, že tam bude bydlet do smrti a už vůbec nikdo neřeší, zda to vydrží i pro děti a to se týká i tamních zděných domů. Vyjímkou jsou asi jen větší rodinná sídla nebo sídla firem a korporací, kde to pak ale s kvalitou vypadá úplně jinak.

O dost jiný přístup k domům máme my, v Evropě, kde se tolik nestěhujeme a k domům nás pojí dlouholetá pouta. Proto také stavební technologie a vůbec urbanistika tady vypadají jinak. S technologiemi to, hodně obecně vzato, vidím asi tak, že na severu převládají domy dřevěné a na jihu (ve středomoří) zděné. Je to docela logické, pokud je někde vedro a v zimě alespoň teplo, je tam nutné stavět těžké, teplo akumulující stavby, aby uvnitř udržely snesitelný chládek. Tepelná izolace tam není důležitá.

Na severu (Skandinávie), kde je většinou kosa nebo zamračeno, staví ze dřeva, protože akumulace tepla tam není tak důležitá jako izolační vlastnosti. Historická tradice tam tedy podporuje stavění lehkých staveb s dřevěnou konstrukcí. Protože Česko je někde uprostřed, podobně jako Německo nebo Rakousko, máme tady mix těžkých i lehkých technologií. Obě technologie jsou tedy u nás opodstatněné, ale obě podle mě potřebují něčím doplnit. Dřevostavbu je nutné chránit před letním přehříváním, např. zesílenou tepelnou izolací, těžkou střešní krytinou (např. betonové tašky), stíněním J a Z strany a aktivním chlazením (např. zemním registrem).

Těžkou (zděnou) stavbu je podle mě třeba tepelně doizolovat i když Vám výrobci cihel budou tvrdit, že ten jejich ...therm splňuje naše přísné normy sám o sobě. Tak za prvé, naše normy nejsou přísné a za druhé výrobcům cihel prd záleží na tom, kolik pak protopíte. Jde jim o to, aby Vám prodali co nejtlustší cihly. Podle mě je mnohem lepší použít cihly tenčí a doplnit je třeba polystyrénem. Pak ale nastává problém, kam s tím polystyrénem. Když bude uvnitř, může být problém s rosným bodem na rozhraní polystyrén-cihla. Když bude venku, což je běžné řešení, bude bránit rychlému vybíjení naakumulované energie z horkého letního dne do exteriéru v chladnějších nočních hodinách. Tady by to chtělo šikovného projektanta, aby Vám navrhl optimální tloušťku zdí a optimální tepelnou izolaci.

Lehká (dřevěná) konstrukce akumuluje málo. Tzn. můžete na ni pověsit tolik izolace, co unese, protože se nemusí v noci vybíjet, ale naopak, ta tlustá izolace bude bránit pronikání tepla dovnitř domu v létě a ven z domu v zimě. Tím se dostávám k dalšímu evergreenu z internetových diskuzí, čímž je tvrzení, že dřevostavby jsou špatné, protože neakumulují teplo. Problematiku akumulace z hlediska letního přehřívání jsme už tady probral, ale jak to je z hlediska zimní tepelné pohody?

Chápu, že akumulace je nutná, pokud topíte v klasickém kotli na tuhá paliva bez elektronické regulace. Tam večer zatopíte a chcete, aby teplo vydrželo až do rána, dlouho po vyhasnutí ohně. Na co je ale dobrá akumulace, pokud používáme moderní elektronicky řízené topící systémy, kde nemusíme vůbec nebo často přikládat? Když navíc každá setrvačnost (akumulace) řízeného systému je pro regulátor problém a potřebuje mnohem složitější algoritmy? Zde mě napadá pouze jeden dobrý důvod a to udržení tepelné pohody při dlouhodobějším výpadku např. el. energie. Není ale potom lepší zabránit rychlému vychládání domu opět mohutnou izolací a dlouhodobé výpadky v dodávkách tepla vykrýt nouzovým zdrojem, jako třeba krbová kamna? Já si myslím, že ano.

Uvědomte si také, že v domě s vysokou akumulací musíte myslet trochu dopředu. Musíte začít topit dlouho před příchodem, jinak vás doma čeká zima. Naopak, musíte přestat topit dlouho před odchodem, jinak naakumulovanou energii nevyužijete.

A ještě jedna poznámka k té akumulaci: moje dosavadní zkušenosti s bydlením se týkají výhradně těžkých zděných staveb, kde ani o jedné nemůžu říct, že by tam byla tepelná pohoda po celý rok. Bydlí se v nich dobře, ale buď v nich je celý rok příliš velký chládek, nebo v zimě teplo a v létě hrozné horko, ve všech se protopí víc než považuji za nutné a navíc jedna, která je vybavená těsnými okny, má v zimě problém se zvýšenou interiérovou vlhkostí, což může vést ke vzniku plísní. To vše nás vedlo k tomu, abychom pro náš nový dům zkusili vybrat něco jiného, něco co by mělo potenciál vytvořit lepší celoroční tepelnou pohodu.

S tou zvýšenou vlhkostí jsem nakousl další oblíbené téma internetových diskutérů a reklamních oddělení výrobců cihel, které se dá vyjádřit jednou okřídlenou větou: "zděná stavba dýchá". Pravděpodobně se tím myslí údajná schopnost zdiva regulovat vnitřní vlhkost a vytvářet příjemné vnitřní klima. Podle mých zkušeností můžu říct: "ano zděná stavba opravdu dýchá, ale pouze když má stará netěsnící okna". Jak se tam dají nová (např. plastová) je po dýchání a plísně jenom kvetou. Pak zbývá jediné: větrat a větrat a drahé teplo okny letí a letí. Tohle ovšem neberte jako zdrcující kritiku zděných staveb, dobře postavená dřevostavba na tom musí být z tohoto hlediska ještě několikrát hůře. Jako optimální se mi pak jeví vybavit utěsněný dům (zděný i dřevěný) řízeným rekuperačním větráním, které by to příjemné klima mělo vyrobit při minimálních tepelných ztrátách.

A co požární bezpečnost? Vždyť dřevo hoří. Na toto téma najdete na Internetu hodně odborných článků a všechny tvrdí asi toto: když hoří dům, tak nejprve vždy hoří vybavení interiéru jako koberce, záclony, závěsy nebo nábytek. To je však ve všech domech stejné. Pokud je požár silný tak, že ohrožuje stavební konstrukci domu, pak je nutná už pouze jediná věc a to, abyste měli dost času na útěk, než se to zřítí. Dřevo Vám dá toho času překvapivě hodně (prý i více než ocel). Nakonec i pojišťovna, u které je náš rozestavěný dům pojištěný, nedělala žádné cavyky a pojistila ho za stejnou cenu jako dům zděný.

Další problém jsem měl s tím, zda dřevostavba vydrží stát dostatečně dlouho a co to vlastně znamená to "dostatečně dlouho". To, co teď řeknu bude znít asi trochu sobecky, ale mě zas tak moc nezajímá, zda tam budou moci bydlet pak i naše děti. Mě bude stačit, aby ten dům vydržel bez větších oprav alespoň pro mě a manželku. Za prvé nevím, zda naše děti vůbec budou chtít v tomto domě bydlet a za druhé, pokud ano, pak určitě budou chtít provést totální rekonstrukci a ta bude u dřevostavby pravděpodobně jednodušší. Pro všechny stavební technologie totiž platí, že dům stárne rychleji morálně než fyzicky. Pro hodně starých zděných domů už i dnes platí, že to nejcennější na nich je pozemek a myslím, že tak to bude i v budoucnu a i pro dřevostavby.

Důležitější než několikasetletá výdrž domu je pro mě možnost ho v blízké době rozšířit, pokud to bude třeba. Dřevostavby lze rozšiřovat snadno, podobně jako zděné domy, pokud je ovšem na to vhodně připravená současná dispozice.

Myslím, že Katka v jednom příspěvku psala o obavě z nárazu auta do dřevostavby. Já nevím, mě to přijde hodně nepravděpodobné, leda, že by ten dům byl hned za chodníkem v prudké zatáčce. Já jsem kdysi spíš přemýšlel o pevnosti dřevostavby z hlediska odolnosti proti vniknutí zlodějů pomocí motorové pily. Je to taky hodně šílená představa. Vlastně ani nevím, proč by tak hlučnou věc dělali a riskovali tak, že si jich někdo všimne, nebo, že se na ně dům pak zřítí, když se do domu dá vlézt mnohem snadněji přes vylomené dveře nebo rozbité okno. Vlastně ani nemusí vědět, že se jedná o dřevostavbu. Jak napsala i Katka, jsou to opravdu šílené představy.

A závěr? Podle mě se nedá říct která stavební technologie je lepší. Každá má své klady i zápory a záleží pouze na vašich osobních preferencích, jakou váhu dáte jednotlivým plusům a mínusům. Pokud si myslíte, že se v domě ze dřeva nebudete cítit dobře, tak stavte z cihel nebo třeba z betonu. Pokud dřevo máte rád/ráda a důvěřujete mu, stavte ze dřeva. Nemá cenu pustit se do záležitosti za X miliónů a pak toho celý život litovat.

A abyste neřekli, tak tady je i jedna jakž-takž čerstvá fotka budoucí kuchyně z konce minulého týdne.

Doufám, že tento týden už konečně ty sádrokartony a rigidury dokončí, dotmelí a dobrousí. Možná začnou i vnější fasádu.

23.4. 2008, Vzduchotechnika je hotová

2008-04-23T14:52:00.012+02:00

... tedy v tom smyslu, že všechny její trubky a TROUBY jsou svedeny do technické místnosti. Všude, kde má být nějaká větrací mřížka nebo disk, dnes už končí nějaké vzduchové vedení. V technické místnosti to teď vypadá nějak takto:

Ta pravoúhlá díra v podlaze je rozvaděč čerstvého/cirkulačního vzduchu do přízemních místností. Na té díře bude sedět agregát Duplex, do jehož horní části povedou ty trubky, co teď visí ze stropu a které jsou na odvod cirkulačního vzduchu od krbu a ze schodišťového prostoru, odvod špinavého vzduchu z WC, koupelen, kuchyně a šatny, přívod čerstvého vzduchu z exteriéru a výfuk špinavého vzduchu do exteriéru. Ještě tam chybí jedna trubka z prostupu/rozvaděče ve stropu technické místnosti a to na přívod čerstvého/cirkulačního vzduchu do podkrovních místností.

Existence hluchého místa za koupelnou a WC v dispozici podkroví se ukázala jako požehnání. On už s tím sice počítal původní projekt, ale přeci jenom tak masivní využití tohoto prostůrku pro vzduchotechniku jsme neplánovali. Tato místnůstka je umístěná na severní straně domu, nad technickou místností a hned vedle schodiště, horní koupelny a horního WC. Je tedy jako stvořená pro podkrovní prodloužení technické místnosti a vzduchotechnici do ní nacpali spoustu plechových oblud a trubek pro vývody do exteriéru a odvětrání podkrovních prostorů. Vypadá to tam teď takto:

A to jsem si kdysi myslel, že by to mohl být další kumbál pro různé krámy.

Tak koukám, že už jsem sem dlouho nehodil nějaký pohled na dům zvenčí. Tam se toho totiž moc nezměnilo, stále se čeká na předokenní rolety, ale přeci jenom tam přibyly alespoň ty prostupy pro ventilaci. Na štítové stěně je vidět výfuk pro špinavý vzduch a pod přístřeškem je nasávání čerstvého vzduchu. Oba otvory budou překryté mřížkami v barvě fasády.

Vzduchotechnici teď budou asi pauzírovat, neboť se čeká na objednaný agregát a IZT. V interiéru tedy nastoupila parta stěnařů, která teď maká na sádrokartonových podhledech. V obýváku to dnes ráno vypadalo nějak takto:

Vzadu pod stropem je vidět vyčuhující vzduchotechnická obluda pro odvod cirkulačního vzduchu z prostoru nad budoucím krbem.

Protože rozvody jsou dokončené, Artexa splnila další bod smlouvy o dílo a já musím opět požádat banku (KB), aby jim poslala další hromadu penízků. To je však vázáno návštěvou odhadce, který má zhodnotit postup výstavby (KB naštěstí stačí jen jedna návštěva odhadce). Dnes tedy přijela taková příjemná paní, prošla se po i kolem domu, udělala si pár fotek a zase odfrčela. Z krátkosti této návštěvy si troufám odhadovat, že snad nenašla žádný zádrhel a já budu moci vesele vyplnit další bankovní příkaz.

20.4. 2008, Nic moc týden

2008-04-20T23:40:00.004+02:00

Od minule toho moc nepřibylo. Anhydrit je stále dost vlhký, tak uvnitř běží nonstop sušička vzduchu, z které se musí každý den vylít lavor zkondenzované vody. Alespoň je vidět, že to opravdu suší.

Parta, která bude dělat stropy a konečné úpravy stěn, si navezla do obýváku materiál (sádrokarton a všelijaké lišty) a začala odřezávat vyčnívající zatvrdlé lepidlo rigidurových desek. Vzduchotechnici se tento týden vůbec neobjevili, ale zítra by měly obě tyto party nastoupit a zase to rozjet.

Naše fasádo-stěno-podlahová parta dodělala podlahu pod budoucím krbem. Ta se nevylila anhydritem, ale normálním betonem, vyztuženým kari sítí. Jako tepelnou izolaci tam dali 10 cm tvrdého polystyrenu.

Krb si chci postavit sám. Komín a připojení krbu samozřejmě provede kominík, ale obestavbu zkusím svépomocně. U firmy Profikrby jsem koupil několik 30 mm desek ze Superisolu a slovenskou vložku Kobok Bystrá Mini. Náš domek má totiž předpokládanou tepelnou ztrátu kolem 4 kW a najít něco, co ten dům hned nepřetopí a může přitom nasávat vzduch trubkou z exteriéru, nebylo zrovna jednoduché. Ta koupená vložka prý umí efektivně pracovat už od 2 kW, což je nejmenší hodnota, jakou jsem našel.

Protože ten Superisol má skoro nulovou tepelnou akumulaci, tak jsme se rozhodli velkou část obestavby (cca 300 kg) udělat z belgických lícových cihel Troika Rood Vormbak. Ty jsme koupili ve stavebninách Beleta. Superisol (a odvětrávané vzduchové mezery) použijeme pouze pro tepelné odizolování krbu od stěn (obsahují dřevěnou konstrukci) a na horní část obestavby.

Tož tak. Zítra v pondělí se to, doufám, zase rozjede.

13.4. 2008, První "procházka" po podlahách

2008-04-13T23:32:00.003+02:00

Tak jsme dnes večer byli s celou rodinkou okouknout ty nové podlahy. Sousedi od vedle tam byli taky komplet, takže naše dětičky se hned připojili k těm jejich a spolu pak prováděli velmi podrobný průzkum, z jaké přesně hlíny jsou ty báječné hromady u sousedů. No, po návratu domů šli rovnou z chodby do vany.

Abych se vrátil k tématu, tak tady je pár obrázků z našeho domku. Ty kabely všude visí, protože celou dnešní neděli (!) tam pracovali elektrikáři. Pohybovali se zásadně po polystyrenových deskách, tak jsem tam taky radši moc nelítal. Co kdyby to někde ještě nebylo dost tuhé. Tak tady je náš kuchyňo-obývák:

A tady technická místnost. Sokl pro vzduchotechnický agregát je zatím vyplněn polystyrénem:

9.4. 2008, Anhydrit

2008-04-09T22:06:00.005+02:00

Dnes proběhla akce, synchronizovaná s našimi západními sousedy: v obou domech se vylívaly anhydritové podlahy. Synchronizovaná byla proto, že oblastní skoro-monopolní dodavatel anhydritu poskytuje anhydritovou pumpu na jednu hodinu nebo na celý den za jeden paušální a ne zrovna malý poplatek. Pumpa se tedy objednala na jeden den pro oba domy najednou a pak už konečně mohly mixy přivážet takové velmi řídké nahnědlé blátíčko, které pak po vylití na podlahu zateklo do všech zákoutí a prý i za pár dní vytuhne.

Protože s litím se začínalo u sousedů, tak u nás dopoledne proběhlo poslední testování vodovodních rozvodů tlakováním. Teplovodní pitný a splachovací (WC) užitkový okruh dopadly dobře, ale studený pitný a venkovní kohoutkový trošilinku utíkaly. U studeného pitného bylo vadné jedno kolínko na stoupačce ve stropě a u toho venkovního byl stržen jeden závit. Prý až se to opraví, tak vše bude OK.

Pak ještě proběhla oprava parozábrany v technické místnosti, která se poškodila při překládání zemního registru, položily se poslední kousky podlahového polystyrénu a vše se přikrylo nepromokavou fólií, aby se ten anhydrit nedostal tam, kam nemá.

Bohužel jsem pak musel odjet, takže lití anhydritu jsem už neviděl, alespoň jsem ale vyfotil připravený mix a pumpu. Pokud by vás to zajímalo, můžete se podívat na blog našich sousedů, kde je i pár obrázků.

Podlahy by měly být pochozí asi až v sobotu, tak pak sem zase hodím pár obrázků.

3.4. 2008, Kumbálek hotov, jede se dál

2008-04-03T20:27:00.007+02:00

Po všelijakém laborování s trubkami pod technickou místností se ukázalo, že se musí trochu přesunout i jedna kanalizační stoupačka, což jí ovšem prospělo, protože se alespoň vyrovnala. Předtím se totiž několika koleny vyhýbala el. rozvaděčům a teď jde přímo dolů do země.

Pak se to zasypalo a zabetonovalo a kumbálek zase vypadá jako dřív, pouze se ještě musí obnovit pár vodovodních trubek. Ty padly taky za oběť, měly totiž tu smůlu, že tam prostě nemožně překážely.

Takové ty dvě zavíčkované tlusté trubky (modrá a červená) jsou právě ty přeložené vývody zemního registru.

Včera tedy mohli opět nastoupit vzduchotechnici a večer už byly po celém přízemí natahané ploché přívodní trubky. V technické místnosti přibyl rozvaděč vzduchu, na kterém bude v budoucnu sedět agregát Duplex.

Dnes podlaháři obložili všechny ty ploché trubky 3. vrstvou polystyrénu. V obýváko-kuchyni to vypadalo nějak takto:

A po obložení vzduchové dálnice ve spodní "hale" nějak takto:

Špinavý vzduch z kuchyně je odváděn kulatou flexi trubkou do podlahy, kde je speciálním prvkem převeden do trubky ploché, která pak špinavý vzduch vede podlahou přes špajz, pod-schodovou komoru a zádveří do technické místnosti, kde se to opět převádí na trubku kulatou. Není to sice ideální řešení, ale nám se líbí že nakonec bude všechno hezky schované. Jenom se ještě musí zesílit stěna mezi kuchyní a špajzem o jednu rigidurovou desku, aby se tam vešla ta kulatá trubka.

Dnes večer jsme byli na stavbě ještě jednou a obýváko-kuchyň, špajz, pod-schodová komora a spodní "hala" byly zakryté poslední 4. vrstvou polystyrénu. Je ho tam teď celkem 20 cm.

Vše je tedy na dobré cestě k vylití spodních podlah anhydritem. Na pondělí je objednaný mix a auto s čerpadlem. Moc se těším, až to bude a jak potom budou interiéry vypadat.

27.3. 2008, Takový to byl pěkný kumbálek

2008-03-27T16:32:00.006+01:00

...a teď mu chybí polovina betonové podlahy. No ano, došlo na to, čeho jsem se obával - kvůli přeložení vývodů zemního registru se musela rozkopat základová deska v technické místnosti. Do velikého mozko-třesení jsem se tak trochu zapojil i já, ale bohužel nikdo nepřišel na to, jak bez toho přeložení uspokojit požadavky vzduchotechniků a přitom do technické místnosti nacpat vše, co tam má v budoucnosti být (Agregát Duplex, IZT a pračka). Stavbyvedoucí tedy prohlásil, že nejjednodušší to bude rozkopat a tak to včera ta fasádo-stěno-podlahová parta rozkopala.

Fotka vložena 29.3. 2008.

Dnes ráno jsem se tam byl podívat, i když jsem si předtím říkal, že to snad ani nechci vidět. No výkop tam byl, šel asi půl metru pod betonovou desku, ale bylo to uděláno čistě a nezaznamenal jsem žádné kolaterální škody. Chtěl jsem to i vyfotit, ale baterky ve foťáku si zrovna vzpomněly, jako že už jsou vybité, takže snad zítra. To už by v tom výkopu měly být všechny trubky přeorganizované.

Abych si zlepšil náladu, objevil jsem taky jedno plus. Jak jsem psal někdy na podzim, mix s betonem pro vylití základové desky tenkrát dorazil dříve než měl a já jsem proto nestihl zkontrolovat udusání podkladu. Díru do základové desky jsem tedy využil jako sondu a zkontrolovat jsem to dnes. Vše vypadá OK, žádné dutiny se alespoň pod technickým kumbálem nevytvořily, tak budu směle doufat, že to je pod celým domem stejné.

Kromě této destrukce i něco v domku přibylo. Zaklopené jsou už všechny stěny, do kterých se už nebude hrabat, např. kvůli trubkám pro solární kolektory a v podkroví se pokročilo s OSB podlahami. Zvětšení průchodů pro komín je už taky hotové, tak doufám, že si kominík nevymyslí nějaké další úpravy. Objednal jsem už i krbovou vložku Kobok Bystrá, protože ji kominík prý nutně potřebuje pro usazení toho komínu.

20.3. 2008, Vzduchotechnické problémy

2008-03-20T12:34:00.006+01:00

Včera jsem si vzal dovolenou, protože jsme museli se stavbyvedoucím vyřešit několik vzduchotechnických problémů. První problém, kudy vést trubku pro odsávání "špinavého" vzduchu z kuchyně, byl po telefonické konzultaci se vzduchotechnikem vyřešen rychle. Použije se plochá trubka do podlahy, podobně jako pro přívody čerstvého vzduchu.

Druhý problém byl horší. Jde o to, že v domě někde pod stropem budou umístěny dvě dřevěné mřížky pro odsávání "čistého" vzduchu pro jeho cirkulaci. Bohužel, za tou mřížkou musí být taková velká plechová obluda, z které musí vést kulatá hadice s vnějším průměrem 30 cm (!). Usadit něco takového do stěn nebo stropů tak, aby pak byla vidět jenom ta mřížka není zrovna jednoduché.

Na tomto obrázku je vidět, co museli tesaři udělat s jednoduchou konstrukcí stropu v přízemí, aby tam vzduchotechnici mohli usadit tu obludnou krabici i s tou ošklivou hadicí. Mřížka bude v tomto případě umístěna ve vedlejší místnosti u krbu, aby mohla do cirkulačního okruhu nasávat teplý vzduch.

Umístit ale další podobnou obludu do podkroví je však stále docela oříšek. Původně to mělo být v šatně (mřížka by pak byla na horní chodbě nad dveřmi do šatny), to by ale obestavba té trubky ukrojila cenný šatnový prostor. Nakonec jsem nalezl vhodné místo na schodišti, kde by se nemusel přerušovat žádný nosný trám a krabice by byla utopená v hluchém prostoru za horním záchodem (ten je určen pro další podobné vzduchotechnické obludy), bohužel se o tomto místu nedá říct, že je zrovna pod stropem podkroví. Bude to tedy muset rozhodnout projektant vzduchotechniky.

Ten projektant měl taky včera dorazit (ale nakonec nepřijel), aby pomohl vyřešit třetí (a snad i poslední) vzduchotechnický problém. Kvůli ne zrovna šikovně umístěným vývodům zemního registru (v základové desce) v technické místnosti se vzduchotechnikům nepovedlo do technické místnosti rozumně nacpat základ pro vzduchotechnický agregát Duplex a IZT (zásobník tepla). Tedy podle vzduchotechnického projektu se to vejít mělo, ale vzduchotechnici tvrdí, že tam je chyba v počtu plochých trubek, vedoucích podlahou do přízemních místností. No a dvě z těchto trubek "jsou v konfliktu" se zemním registrem. Dnes by se to mělo vyjasnit, jen doufám, že se nebude muset rozkopávat základová deska.

Včera stavbyvedoucí na den dva vzduchotechniky odvolal, dům byl totiž v rukách party tesařů. Jak jsem to tak sledoval, vypadalo to, že se chystají dům úplně rozebrat. Museli totiž dělat několik úprav ve stropních konstrukcích (jedna z nich je vidět výše) kvůli průchodům vzduchotechniky a zvětšení prostoru pro komín. Komínové průchody 40x40 cm se ukázaly nedostatečné, kominík si pro nerezový komín vypřál zvětšení na 54x54 cm.

Poslední věc, kterou tesaři včera udělali, je usazení a připevnění ozdobné kleštiny na západní štít domu, jak je vidět na obrázku.

Tady je vidět detail rozvaděče pro rozvětvení přívodu čerstvého vzduchu do jednotlivých místností v podkroví. Ten je umístěn v horní koupelně a přívod vzduchu je řešen prostupem přes trámovou konstrukci do technické místnosti. Tento prostup tesaři ještě úplně nedodělali, pravděpodobně se čeká na projektanta domu, aby vymyslel jak přerušený trám vyztužit.

Docela by mě zajímalo, proč už ty vzduchotechnické prostupy nenaplánovali a nevyrobili rovnou ve výrobě. Asi je čas party tesařů levnější než vypracování podrobnějšího projektu. Takhle to ale nevypadá moc profi.

Podlaha obytných místností v podkroví je už dnes většinou hotová. Jak už jsem psal dříve, je tvořena dvěma vrstvami toho tenkého modrého molitánku, speciálním polystyrénem Rigifloor (tam, kde není vzduchotechnická trubka) a dvěma OSB deskami položenými na sebe křížem. Na ty desky už přijde rovnou koberec). V horní koupelně a na horním WC bude podlaha vylitá anhydritem a na horní chodbě, kde bude plovoucí podlaha, bude jen jedna OSB deska místo dvou.

Dnes jsem také volal na správu CHKO, kvůli našemu plánu použít jako podezdívku dřevěného plotu do ulice gabiony, naplněné kamením. Už jsem psal dříve, že s tím měli mírný problém. Nakonec to dopadlo dobře, po poradě s architekty nám ten plot povolili. Teď musíme sehnat nějakého projektanta, plot do ulice totiž potřebuje kulaté razítko a stavební povolení.

Nakonec ještě jedna zimní pohlednice. Takto to tam "u nás" vypadalo dnes ráno.

18.3. 2008, Konečně vzduchotechnika

2008-03-18T10:13:00.005+01:00

Včera (v pondělí) si konečně na nás našli čas topenáři, autorizovaní firmou Atrea, naším dodavatelem vzduchotechnického topení s rekuperací. Stavbyvedoucí už na ně netrpělivě čekal skoro dva týdny, protože se na zatím neexistujících topných rozvodech zasekly všechny ostatní práce v interiéru. Až se dokončí topení, budou se moci dodělat podlahy a potom i stěny.

Tak jsem se dnes ráno byl podívat, co přibylo. Rozvody pro přívod vzduchu do tří pokojů v podkroví jsou už skoro hotové, ještě se to musí svést do prostoru za vanou, kde bude průchod do technické místnosti v přízemí.

Všechny podlahové vzduchotechnické trubky v podkroví jsou podložené takovým modrým molitánkem na tlumení vibrací. Tento molitánek pak bude položen v celém podkroví ve dvou vrstvách pod i nad tlumícím polystyrénem Rigifloor, což vše dohromady bude tvořit kročejovou tlumící izolaci.

Práce na fasádě se bohužel taky zasekly, tam se zase čeká na dodání kastlíků pro venkovní předokenní rolety. Dodací lhůty na cokoliv jsou v tomto období fakt příšerné. No, až ty kastlíky konečně dorazí, bude se moci natáhnout perlinka a pak i konečná fasáda.

8.3. 2008, Studna znovu objevena

2008-03-08T16:06:00.007+01:00

Po minulé záporné zkušenosti s bagrováním jsem se dnes rozhodl zavolat bagr znova. Předcházející stavbyvedoucí totiž nechal při bagrování zemního registru zahrnout vrt pro studnu velikou hromadou hlíny. Když jsem se ho tenkrát ptal proč, řekl, že to nic není a že se to zase při zahrabávání registru odkryje.

Při představě, že se zase nějaký bagr bude v těch hromadách vrtat až třeba budu v práci, jsem byl stále nervóznější. Co kdyby zase ten vrt za 36 tisíc peněz poškodili. Rozhodl jsem se tedy to znovu-odkrytí vrtu provést pod vlastní režií. Zavolal jsem tedy dnes pana Táborského, což je náš skoro-soused disponující těžkou i lehčí technikou (bagroval i naše základy) a ten v dohodnutý čas dorazil s malým bagříkem a začal pod mým dohledem přehrabávat ty hromady. No, asi za 15 minut bylo hotovo, celé to stálo 200 korun a já mám teď klid. Vrt je znovu na světě a je naprosto v pořádku. Plastový kyblík, který ten vrt kryl, byl sice mírně poškozen, ale stará košile, která byla přímo na vrtu, nepustila dovnitř žádnou hlínu.

Pak jsem ještě provedl pár úklidových prací na pozemku a jel jsem s dobrým pocitem domů.

Cestou jsem se ještě porozhlédl po naší rozparcelované louce a zkusil udělat malé shrnutí použitých stavebních technologií. My a ještě jeden skoro-soused stavíme ze dřeva, náš východní soused už má projekt na dřevostavbu a dále se mi ozvala jedna paní, která se chystá stavět taky ze dřeva. To máme 4 dřevostavby. Zděné technologie tam máme zatím 3, z toho ale naši západní sousedi staví ze Sendwixu od KM Bety, což je takový pěkný systém, co vypadá jako veliké Lego. Poslední "rozjetý" skoro-soused staví nějakým systémem ztraceného bednění, vyplněného polystyrénem a betonem. Takže, podtrženo, sečteno, dřevostavby zatím vítězí. Uvidíme, jak se ten poměr bude dále vyvíjet.

6.3. 2008, Tak jsme přežili Emmu

2008-03-06T10:18:00.004+01:00

Minulou sobotu jsem jel zkontrolovat stavbu, zda nám ji Emma neodfoukla. Jen co jsem vyjel na kopec nad Radotínem, do oka mi padlo několik korun stromů, válejících se v poli u Kosoře. Něco hrozného se tamtudy muselo přehnat a to v poměrně úzkém pruhu, asi sedm sousedících stromů to zlomilo jako párátka a vše ostatní to nechalo na pokoji. Začal jsem být zvědavý, jak to bude vypadat v naší Větrné ulici.

I v tu sobotu to tam stále foukalo dost silně. Cítil jsem to i na řízení auta, které mělo docela dost práce se proti tomu větru pohybovat. Pak po vystoupení na stavbě jsem měl problém s pohybem i já. Byla to stále docela síla i když to nejhorší už bylo za námi, z lesů na protější stráni se ozýval neskutečný hukot a lešení kolem našeho domku vydávalo žalostné kvílení, jak se třel kov o kov. Zkusil jsem vlézt do domku, jestli neucítím nějaké pohyby v konstrukci. Jak jsem zavřel za sebou dveře, obklopil mě neuvěřitelný klid, rušený pouze tím kvílejícím lešením. Žádné pohyby jsem nezaznamenal, pouze jsem cítil slaboulinké vibrace v podlaze, když to venku zadulo zvlášť silně. Ty ale mohly pocházet právě z toho lešení. Abych to shrnul, jediná škoda, kterou naše stavba tento víkend zaznamenala, byla převrácená chemická kadibudka.

Tento týden se na stavbě několikrát objevil i předcházející odvolaný stavbyvedoucí se svou partou, aby tam dodělali nějaké svoje resty. Propojili domek s vodoměrnou šachtou a dozdili tu poslední stěnu ve sklepě. Ještě je čeká výměna špatného betonu na jednom místě (viz. popis stavby základů) a začištění všech spár v základech.

Dnes se opět objevila i zaklápěcí parta aby dodělali podlahový polystyren před pokládkou vzduchotechnických rozvodů. Topenář-vzduchotechnik by se měl zjevit každým dnem.

26.2. 2008, Žumpoidní den

2008-02-27T14:07:00.006+01:00

O víkendu se do mě pustila nějaká viróza, takže nemůžu jezdit na stavbu moc často. Dnes jsem se tam stavil cestou od doktora a nestačil jsem se divit. Vedle pozemku stál veliký bagr a mezi novými hromadami hlíny a kamení se černala skoro hotová velikánská díra pro žumpu. Bagrista byl asi někde na obědě, tak jsem se šel podívat kolem domu, co ještě přibylo. Velikou radost z toho, že místní firma, najatá developerem pozemků, se konečně pustila do stavby jímky však za chvilku vystřídalo veliké zděšení. Bagr totiž řádil i ve výkopu pro zemní registr a podařilo se mu urazit oba asi metrové vývody registru kousek za betonem základových pasů. Naštěstí neporušený kousek z každé trubky z toho betonu ještě koukal, takže to půjde poměrně snadno opravit. Horší je, že oprava bude docela drahá, neboť se jedná o anti-bakteriální trubky Rehau Awadukt Thermo, kde jeden metr stojí cca 1000 peněz.

Jak jsem tam na ty pahýly nevěřícně zíral, zazvonil mi mobil - stavbyvedoucí. Hned mi hlásil co se stalo. Bagr totiž měl dorazil už minulý čtvrtek, ale z neznámých příčin nepřijel. Zato přijel neohlášen dnes ráno a suverénně začal bagrovat. Vybagrovaná hlína však začala zasypávat vedlejší výkop pro ten registr. Když na stavbu dorazil stavbyvedoucí, byly už oba vývody zemního registru celé pod zemí. Domluvil se tedy s bagristou, že zajede pro takové to mazadlo na spojování trubek aby mohl oba zasypané vývody prodloužit. Když se vrátil, bylo už vymalováno, bagr při obnovování výkopu pro registr ty vývody urazil. Prý se pak s tím bagristou docela pohádali.

Dnešní den by se dal nazvat i dnem smíšených pocitů, ale přeci jen skončil mírně optimisticky. Registr byl prodloužen a asi z poloviny chtěně zasypán, výkop pro žumpu byl dokončen a snad se mi i podařilo sehnat ochotného člověka, který nám zprostředkuje prodej jednoho kusu toho Awaduktu, což se předtím jevilo jako největší problém dne. Stavbyvedoucí totiž už měl ten Awadukt koupený, ale kvůli vysoké ceně nevzal ani kousek navíc. Když pak obvolával Rehau a nějaké obchodníky, tak buď to nevedli nebo se o jednom kusu vůbec nechtěli bavit.

Taky ještě přemýšlím, co s hromadami kamení, co teď máme na pozemku. Asi tak třetina díry pro žumpu je totiž vyhryzaná ve vápencovém podloží. Napadlo mě, že by tím šly naplnit gabiony, z kterých chceme mít sestavenou zídku předního plotu do ulice. Bohužel k vzhledu této zídky se zase musí vyjádřit CHKO a já opět tuším problémy. Zavolal jsem tam tedy, no a samozřejmě se tam na ty gabiony netvářili zrovna vstřícně. Mám zavolat za týden, prý to tam prodiskutují a rozhodnou se, zda budou ty gabiony povolovat. Prý to tam ještě nikdo nikdy nechtěl.

Jinak uvnitř domku stále pokračují záklopy stěn. Jde to pomaleji, než jsem čekal, ale už jim tam toho moc nechybí.

19.2. 2008, Oficiální výsledek blower door testu

2008-02-20T15:06:00.005+01:00

Dnes ráno jsme ve schránce našli dopis od pana Palečka z firmy Radion. Obsahoval fakturu za provedený test na cca 6500 peněz a oficiální protokol s výsledkem testu, jehož hodnota byla stanovena na 1,4. Ta sice vyhovuje pro nízkoenergetické domy (<1,5) ale už nevyhovuje pro domy s nuceným rekuperačním větráním, kde by měla být menší než 1. Jak už jsem ale psal dříve, je dost pravděpodobné, že úplným dokončením domu se tato hodnota zlepší a možná se dostane i pod tu jedničku. Tedy pokud dělníci ještě nevyrobí a nezakryjí nějakou pořádně velikou fugu.

Odpoledne jsem se zastavil na stavbě, abych zkontroloval zaklápění stěn a umístění dalších krabiček pro vypínače a zásuvky. Nedalo mi to a znova jsem prošel šikmé a vodorovné části parozábran v podkroví, které ještě stále nejsou zakryté. Ty totiž byly poškozeny nejvíce, protože během stavby s nimi vítr cloumal nejsilněji. Našel a zalepil jsem několik dírek, které jsme předtím přehlédli.

No, stále více ve mě sílí zvědavost jak by ten test dopadl po dokončení domu. Stále více se tedy kloním k možnosti, že obětuji dalších cca 5500 a zavolám pana Palečka ještě jednou. To však bude ale nejdříve tak v květnu.

15.2. 2008, Záklopy vesele běží

2008-02-15T18:28:00.006+01:00

Náš domek teď zvenku vypadá jako puberťák, skoro všechny polystyrenové šrouby jsou už zatmelené. Bohužel se nám ale kapku ochladilo, takže práce na fasádě se přerušily.

Fasádníci tedy pomáhají stěnařům se záklopy stěn. Dnes dorazili i dva elektrikáři, kteří do zaklopených stěn instalovali krabičky pro budoucí vypínače a zásuvky.

Příští týden by měly přijít na řadu i podlahy. Na lití anhydritu se zvlášť těším. Mám totiž pocit, že to ty interiéry změní k nepoznání.

9.2. 2008, Dům je pod polystyrénem

2008-02-09T18:28:00.001+01:00

Fasádníci právě dokončují poslední stěnu, východní štít. Pak už jenom detaily jako zateplit ostění, nainstalovat předokenní žaluzie a může se to zatmelit a potáhnout perlinkou, nebo jak se to jmenuje. Tedy pokud to počasí dovolí. Celý dům je teď krásně sněhobílý.

To že se jedná o dřevostavbu je teď znát už jenom uvnitř, ale ani to už nebude platit dlouho. Uvnitř se totiž intenzivně pracuje na záklopech stěn. Takže příště asi zase poskytnu nějakou fotku z interiéru, již zaklopeného.

2.2. 2008, Blower door test

2008-02-02T20:57:00.003+01:00

Celý týden se opět docela pracovalo. Instalatér dokončil skoro všechny ty trubky, trubičky a stoupačky, fasádníci pokračovali v lepení podle aktuálního počasí a tesaři dokončili vnitřní laťování. Uvnitř to teď vypadá nějak takto:

Prostor mezi vodorovnými latěmi bude vyplněn 4 cm silnou minerální vatou a bude tvořit tzv. instalační předstěnu. Všechny instalace s výjimkou kanalizačních stoupaček pak budou uloženy v této předstěně a nenaruší tak celistvost parotěsné fólie.

Dokončení vnitřního laťování ovšem také umožnilo konečně provést tzv. "blower door test - metoda B", což je zkouška, která prověří těsnost parozábrany a tedy i těsnost celé obálky domu ještě před zaklopením stěn, tedy v čase, kdy je parozábrana přístupná pro případné opravy. Těsnost dřevostaveb s rekuperací tepla by měla být co největší a to ze dvou důvodů:

1) Parozábrana nesmí pustit do nosných dřevěných konstrukcí a izolační výplně vlhký vzduch z interiéru domu. Vlhkost by tam totiž mohla napáchat veliké škody.

2) Pokud už do domu chci dát drahou rekuperaci tepla z odpadního vzduchu, pak samozřejmě chci, aby veškerá výměna vzduchu mezi vnitřkem a vnějškem domu (větrání) šla právě přes rekuperátor a ne přes netěsnosti v obálce domu. Dům tedy musí "dýchat" v ideálním případě pouze přes rekuperátor.

Dnes ráno tedy přijel pan Paleček z firmy Radion a začal vše chystat. Nejprve ucpal všechny trubky, které vedou někam ven. Na ty standardní trubky použil standardní víčka a ty nestandardní, jako třeba přisávání pro krb, ucpal vtipně dušemi z fotbalových míčů, které v těch otvorech nafoukl.

Pak do otevřených vstupních dveří vložil teleskopický rám vyplněný neprůvzdušnou látkou s dírou pro ventilátor. Ventilátor pak připojil k měřící aparatuře, řízené počítačem. Aparatura byla vybavena 3 snímači tlaku (vnější, ve ventilátoru a vnitřní) a jednou meteo stanicí pro měření větru a já nevím čeho všeho ještě. Jo, vítr - ukázalo se, že dělat tento test v ulici, jejíž pracovní název je "Větrná" je docela obtížné. Nárazy silného větru do ventilátoru totiž snižují přesnost celého měření.

A jak to vše vlastně funguje? Princip je takový, že počítač reguluje otáčky ventilátoru tak, aby uvnitř domu udržel nějaký nastavený podtlak nebo přetlak (cca 50 Pa). Z otáček a rozdílů tlaků to pak umí vypočítat vstupní tok a pak i ztráty přes netěsnosti. Zkoušek se dělá několik pro různé rozdíly tlaků a zvlášť pro podtlak a zvlášť pro přetlak.

Na dalším obrázku je vidět, co umí udělat podtlak s parotěsnou fólií. Pokud by tam nebyly ty vodorovné latě, tak sponky, kterými je fólie přichycená ke konstrukcím, by neměly šanci. Proto taky je test podtlakem mnohem agresivnější a vždy si najde mnohem více děr, než přetlak, který tu fólii naopak přitlačí k podkladu. Bohužel také dovede další díry vyrobit (typicky kolem utržených sponek).

Tady je vidět, jak se ten "sviňa" podtlak snaží utrhnou parotěsnou fólii od podlahy. Zde je nutno říct, že se mu to i na několika místech povedlo. Bohužel stavbyvedoucímu došla ta černá asfaltová páska, tak to bude muset ještě nechat dodatečně dotěsnit.

No, první test dne dopadl katastrofálně. Z domu unikalo snad více vzduchu, než tam ten ventilátor stíhal házet. Došlo tedy na detekční prostředky sofistikované, jako např. termovize a ještě sofistikovanější, jako třeba prsty nebo hřbet ruky. Každá dírka ve fólii se totiž projevovala jako silný proud studeného vzduchu, proudícího z venku dovnitř.

Několik hodin jsme potom ve složení pan Mgr. Paleček, stavbyvedoucí, dva maníci fasádníci a já prolézali celým dům a hledali jsme kudy dovnitř táhne. Každý další test pak vypadal lépe a lépe, až jsme se s podtlakem dostali na hodnotu 1,6. To znamená, že při rozdílu tlaku 50 Pa se netěsnostmi v obálce vymění objem vzduch uvnitř domu 1,6-krát každou hodinu. Protože konečný výsledek je průměr testů podtlakem i přetlakem a přetlak byl o dost lepší, dá se říct, že výsledek bude asi 1,5. A pak, že těsné dřevostavby nedýchají :-)

Protokol s přesnými daty mi teprve dorazí poštou, ale už teď mohu říct, že jsem čekal lepší výsledky. Našli jsme ovšem několik kritických míst, které se ještě budou dotěsňovat. Průchody sítí ze země se ještě musí zatěsnit radonovou hydroizolací, přichycení fólie k podlaze se bude také ještě zesilovat a dřevěné špalíky, kterými jsou příčky v podkroví přichyceny ke stropu také nejsou zatím utěsněné zrovna optimálně. Velikým problémem se také ukázaly 4 střešní okna Velux, které se bohužel nedají připojit k parotěsné fólii nějak zvlášť snadno.

Večer jsem ještě trochu zasurfoval po internetu a našel jsem popis blower door testu EPD v Koberovech. Zajímalo mě totiž, zda mám náš výsledek považovat za dobrý nebo špatný. Zjistil jsem, že:

1) Ani tam se jim to nepovedlo na 100%, a to si na té konstrukci dali hodně záležet.

2) K velikému zlepšení tam došlo po zaklopení všech stěn, takže podobný efekt se dá očekávat i u nás.

3) Pokud se tam podíváte na obrázek s třemi domečky A, B a C, tak náš dům je postaven systémem "A", což znamená, že k velikým únikům pravděpodobně dochází ve skrytých spojích mezi stropy, příčkami a vnější obálkou. Jsou tam totiž použity takové veliké šrouby, kolem kterých to asi dost fičí.

A co říci závěrem? Pravděpodobně jsme narazili na meze použité stavební technologie. Zalepili jsme hafo malých i větších děr, ale ještě tam někde v těch nepřístupných spojích nějaké musely zůstat (asi ty šrouby).

Celá ta akce vyšla na nějakých 7 až 8 tisíc (5 za vlastní test plus nějaké hodiny navíc). Jsem ale opravdu rád, že jsem ten test nechal udělat. Stav parozábran se díky němu totiž radikálně zlepšil a já jsem teď mnohem klidnější. Zda necháme udělat tento test i podruhé po dokončení domu (metoda A), je zatím ve hvězdách. Pravděpodobně by to ale dopadlo mnohem lépe.

Jo a ještě jedna radostná aktualita: naši západní sousedi na Internetu vyštrachali informaci, že Třebotov konečně po letech neúspěšných žádostí dostal dotaci na stavbu kanalizačního systému.

25.1. 2008, Veliký mumraj

2008-01-25T22:06:00.000+01:00

Dnes ráno jsem měl na pozemku sraz se stavbyvedoucím, elektrikářem a naším stavebním dozorem. Už když jsem se tam blížil, tak jsem si říkal, že něco je jinak. Před naším domem bylo tolik aut, že jsem neměl kam zaparkovat. Kromě stavbyvedoucího, elektrikáře a "našeho" pana architekta přijel ještě pán na zaměření venkovních rolet a hlavně montéři s garážovými vraty Lomax. A to ještě za chvilku dorazil kamion s rigidurovými deskami na vnitřní stěny a pár dělníků z Artexy na výpomoc s vyložením. Ještě že instalatér dopoledne řešil někde nějakou havárii, jinak by tam už nebylo k hnutí. Polystyreňáci normálně teď v našem domku bydlí, takže tam ráno už taky byli a čekali, až teplota vyleze na těch 5 stupňů. Počasí nám docela přeje, takže ten polystyren na domku přeci jen přibývá.

S elektrikářem jsme řešili problém s hromosvodem, protože nějaká nová norma vyžaduje pro náš dům 3 svody a zedníci do základové desky zazdili pouze 2. Po poradě s architektem jsme tedy ten třetí svod naplánovali na rohový sloup přístřešku nad vchodem.

Na další problém narazil ten pán, co zaměřoval předokenní rolety. Původně jsme všude chtěli ruční ovládání s přípravou pro budoucí montáž elektropohonů, dnes se však ukázalo, že vedle dvoukřídlých oken se nevejde to ruční ovládání, takže ty motory tam budou muset jít hned. No paráda, a to jsem ještě netušil, že problém je i v těch oknech jednokřídlých. Tam zase okenní firma neudělala nějakou přípravu nebo co. Rámy oken by se tedy musely nějak vrtat, což se nám moc nelíbilo. Takže motory půjdou asi všude a hned. Super, to se nám ten rozpočet utěšeně rozrůstá.

Na konec ještě jedno ilustrační foto:

Tady je jasně vidět, že už to stěhování nutně potřebujeme. Naše malá zlatíčka potřebují konečně svůj pokojík :-)

23.1. 2008, Elektropřípojky snad konečně budou

2008-01-23T17:48:00.000+01:00

Dnes se KONEČNĚ na úřední desce Černošic objevila žádost ČEZ-u o povolení staveb nutných pro připojení našeho domku a budoucích sousedů do elektrické sítě. Dlouhá jednání developera s vlastníky okolních pozemků tedy byla úspěšně dokončena a teď už jenom záleží na rychlosti ČEZ-u a stavebního úřadu.

Bude se i překládat trasa VN 22kV, jejíž ochranné pásmo teď zasahuje i na náš pozemek, tak jsem docela zvědavý, jak taková akce probíhá.

21.1. 2008, Polovina domku je pod polystyrénem

2008-01-21T09:48:00.000+01:00

Teploty se v posledních dnech vyšplhaly nad 5 stupňů a tak se v našem domku ubytovala parta lepičů polystyrénu (opravdu tam teď 2 noci přes víkend i přespávali). Teploty jsou sice dostatečné, ale práci hodně komplikuje silný vítr, který se snaží odnést daleko do okolních polí každou desku polystyrénu, s kterou se právě manipuluje. Má to ale i svoje plus: OSB desky, na které se ten polystyren lepí jsou tím větrem krásně vysušené.

Pouze pro úplnost: ten polystyrén je 14 cm silný a se 16 cm minerální vaty ve stěnách tvoří celkem 30 cm tepelné izolace svislých stěn.

V interiéru teď řádí instalatér a i já se svým tátou a bráchou jsme přispěli. V sobotu jsme tam natahali všechny datové a nízkonapěťové kabely strukturované kabeláže pro propojení čehokoliv s čímkoliv. Použili jsme tam i S-STP kabel kategorie 7 (přenášené pásmo do 900 MHz), s kterým byl předtím docela problém ho vůbec sehnat. Nakonec mi ho objednali a z bubnu odmotali ve firmě Aspera. Všude jinde ho prodávali pouze po celých bubnech (500 m) a o mém požadavku 110 m se nechtěli vůbec bavit.

Příště možná přidám i pár fotek z interiéru. Teď to bohužel nejde, protože celý vnitřek domku teď vypadá jako malé stavebniny.

16.1. 2008, Změna vnějšího vzhledu

2008-01-17T00:50:00.000+01:00

Tak jsme přemýšleli, co s tím vnějším vzhledem domku, když ty vodorovné palubky jsou problematické. Bojovat s CHKO se nám nechce, protože se chceme na jaře stěhovat a riskovat to, že si toho nikdo nevšimne se mi taky nechce. Přeci jenom je to dost viditelný prvek.

Svislé palubky se nám zase nelíbí natolik, abych byl ochotný kvůli nim je každých X let natírat. Navíc se bojíme, že domek by pak vypadal moc chaloupkovitě nebo jako chata a asi by ani moc nezapadl mezi naše sousedy. Takže jsme udělali zásadní rozhodnutí a palubky prostě nebudou. Podle 3D vizualizací se nám zase ale zdálo, že jednobarevná fasáda na celém domku vytváří příliš velikou a fádní hmotu, tak jsme si začali na počítači hrát s různými kombinacemi barev a "ozdobných" prvků. Výsledek je vidět na obrázku. Hmotu domku jsme rozdělili na několik částí pomocí barev, dřevěné rozdělovací lišty a dřevěného hranolu položeného na vaznicích před štítem.

Pln obav jsem pak obrázek této varianty poslal na CHKO, zda tam zase nebude nějaký problém, např. ve větší barevnosti. Tentokrát to dopadlo dobře, domek se jim líbil a dokonce ani nemusíme kolem toho vyřizovat žádné papíry.

14.1. 2008, Další problém s CHKO

2008-01-14T20:54:00.000+01:00

Tak, zase jsem si jednou přečetl článek, který jsem asi nikdy neměl vidět. Bylo to starší číslo časopisu "Dům a zahrada" a článek o stavebních omezeních v českých CHKO. Byl tam i jeden obrázek, který jasně ukazoval, že vodorovné dřevěné palubky na fasádě štítů jsou zakázané a povolené jsou pouze ty svislé. Mírně mě to znepokojilo, tak jsem zavolal na stavební úřad, že co oni na to. Stavebnímu úřadu je to prý jedno, ale na každou kolaudaci musí pozvat i někoho ze správy CHKO. Ten sice s největší pravděpodobností nepřijde (mají toho moc), ale zrovna na potvoru přijít může a pak by mohl být veliký problém ve formě vysoké pokuty nebo pozastavené kolaudace. To už mě znepokojilo hodně a tak jsem zavolal i na CHKO. Přeci jen ten časopis je už několik let starý a to se mohlo změnit cokoliv. No, nezměnilo se nic a ty vodorovné palubky jsou prý naprosto nepřijatelné. A prý zrovna na tom Třebotově jim hodně záleží. Nechápu to, taková obyčejná vesnice, kde lze vidět všelijaké "architektonické" výtvory z dob starších, reálně socialistických i těch novodobých a my si nemůžeme dát na dům vodorovné palubky.

Minule jsem slíbil fotky domku obaleného do polystyrenu, ale bohužel se to zatím kvůli počasí nestihlo. Uvidíme, předpověď je stále poměrně nadějná.

S Katkou jsme teď naplno zaměstnáni objížděním různých vzorkoven. Už z toho mám v hlavě docela guláš, ale přeci jenom se nějaké úspěchy dostavily. Už máme vybrané plovoucí podlahy, vnitřní dveře a kliky, schody a máme už docela dobrou představu o všelijakých dlaždičkách, které budou potřeba do koupelen, zádveří a kolem krbu. Katka má už i docela detailně naplánovanou kuchyň. Teď zrovna má na stole vyskládané všechny naše hrnce a měří jak veliké šuplíky bude potřebovat :-)

8.1. 2008, Opět do docela ožívá

2008-01-08T11:15:00.000+01:00

Tak, česká realita našeho nového stavbyvedoucího ještě nedostala, ale dává mu docela pěkné kapky ve formě nespolehlivých řemeslníků (co se termínů týče) a neskutečně dlouhých dodacích lhůt. Za oceánem by to prý bylo nepředstavitelné. Všechna zdejší specifika ale zatím bere s nadhledem a opravdu se snaží s tou stavbou pohnout. Prakticky každý den se tam něco děje, dokonce se tam pracovalo i mezi svátky.

Fotit zatím není co, protože teď se tam řeší a dodělávají detaily nutné pro nástup dalších řemesel. Bohužel zrovna na našem domku se naplno projevila snad jediná nevýhoda stavění z dřevěných panelů a to ta, že umístění nosných vertikálních trámů je dáno už v továrně na panely a neřeší se až na stavbě. Pak se totiž může stát, že některé tyto trámy nakonec vyjdou nad připravené vývody sítí ze základové desky. Není to určitě neřešitelná situace a podle mě by se jí dalo i předcházet tím, že k definitivnímu upřesnění vývodů ze základové desky by došlo až po vypracování prováděcích projektů pro dřevěné panely, ale prý se to tak dělat nedá. Neptejte se mě proč, nevím to.

V našem domku je těch vývodů, co mají pokračovat stěnami nahoru 5, jedna elektrika a 4 kanalizace. No a právě u nás se všemi těmi čtyřmi kanalizačními vývody trefili sice docela přesně do stěn (předcházející stavbyvedoucí tu základovou desku vyměřil opravdu dobře) ale všemi také naprosto přesně pod trámy. Pokud si řekneme že jeden 6 cm silný trámek přijde asi na 60 cm stěny, pak pravděpodobnost, že 4 vývody se trefí právě pod trámy je přibližně 6 děleno 54 a to celé na 4, tedy 0,015%, jinými slovy 1ku 6500. Neuvěřitelné! Všechny dotyčné trámky se tedy musí přeložit, což sice jde, ale zabere to nějaký čas, ta konstrukce je totiž opravdu pevná.

Dále se musely posunout o pár cm nahoru vstupní a terasové dveře, protože oknaři je namontovali níže než měly být. Také byly utěsněny všechny zbývající otvory, pod prahy dřevem a nad okny polystyrenem, který bude zároveň sloužit jako tepelná izolace mezi dřevěnou konstrukcí a kastlíky pro venkovní žaluzie. Ještě se dělalo i na dalších věcech, ale o tom až někdy příště.

Protože předpověď počasí na tento týden je docela příznivá, měla by ve čtvrtek nastoupit parta na vnější zateplení. Možná tedy, že o víkendu uveřejním nějaké fotky domku zabaleného do polystyrenu. Začátkem příštího týdne by také měl nastoupit instalatér.

2.1. 2008, Náš domek je v katastrální mapě

2008-01-08T09:45:00.000+01:00

Dnes konečně katastrální úřad dokončil operaci zanesení geometrického plánu zaměřené stavby do svých map. Tato operace začala začátkem listopadu druhou a podle všeho i poslední návštěvou autorizovaného geodeta na našem pozemku. Pak trvalo asi měsíc než geodet vypracoval geometrický plán rozestavěné stavby a katastrální úřad tento plán potvrdil. Pak asi další měsíc zabralo katastrálnímu úřadu tento potvrzený plán zanést do mapy.

21.12. 2007, Máme nového stavbyvedoucího

2007-12-21T23:32:00.000+01:00

Tak další dva týdny jsou pryč a stále nic moc nepřibylo. Neznám sice přesné detaily, ale podle mého pohledu zvenčí to vypadá tak, že v Artexe dochází ke značným reorganizacím. Tato stavební firma, která v minulých letech stavěla pravděpodobně několik domů ročně, jich letos staví několik desítek a prý jich má teď rozestavěných asi dvacet. Takže nabírají další zaměstnance, otevřeli další kancelář a nabrali i nové stavbyvedoucí. Náš původní stavbyvedoucí to nějak nestíhal, tak nám přidělili jednoho z těch nových. Ten se nedávno vrátil z USA, kde 10 let stavěl dřevěné domy. Jen doufám, že ho teď nedostane česká realita.

Nový stavbyvedoucí tedy minulý týden přebíral stavbu a tento týden se tam snažil dostat i nějaké pracanty. Částečně se mu to i povedlo, takže přeci jen na domku něco přibylo. Střecha je už v podstatě hotová a trochu se pracovalo i uvnitř. Všechny čtyři Veluxy jsou už na svých místech a namontován je i světlovod na osvětlení horního WC.

Jo a jak jsem minule psal, že pokrývači konečně dorazili i s těmi půlenými hodonkami, tak se ukázalo, že jim jich pět (!) chybí. Bohužel, prý to je taková specialita (?), že není v celém širokém okolí k sehnání a musí se dovézt až z Moravy. Teď už jsou sice všechny půlené tašky na střeše, ale zase jim chybí asi pět tašek krajních. Nevím jestli i ty se musí dovézt z daleka, ale opět se na ně čeká.

Na konec ještě detail uměleckého díla, které nám vykouzlil na plotě mráz. Pro případné obyvatele horských výšin to možná není nic moc, ale my tady dole na něco takového opravdu nejsme zvyklí. Musel jsem si to prostě vyfotit.

Příště se ohlásím až v novém roce, teď přes svátky se na stavbě stejně makat nebude. Takže, krásné Vánoce a šťastný nový rok.

8.12. 2007, Nějak to opět ztratilo dynamiku

2007-12-08T16:06:00.000+01:00

Tak se tedy opět po dvou týdnech hlásím, ale jen proto, abyste věděli, že stále ještě žijem. Za ty dva týdny se totiž skoro nic nezměnilo, stavbyvedoucí stále slibuje, že už konečně přijdou instalatér, elektrikáři i stěnaři, ale zatím se tam objevil jen elektrikář a to jen proto, abychom si vyjasnili, kde bude jaká zásuvka a vypínač. Stavět v tomto roce je teda fakt na mrtvici. Škoda, že jsme ten pozemek neměli o rok dřív.

Taky se tento čtvrtek vrátili pokrývači i s těmi nešťastnými půlenými taškami a dva dny pracovali na střeše. Dost času jim zabralo dodělání té valbové střechy nad garáží, kde museli každou krajní tašku vrtat a řezat do šikma. Taky tam přibyl jeden Velux, ale ten se bude muset ještě posunout, protože je trošku jinde než má být.

Jinak, opět mám slíbeno, že příští týden by se to tam mělo opět začít hýbat. Tak tedy uvidíme.

25.11. 2007, Okna, dveře a klíč

2007-11-25T18:05:00.000+01:00

Máme KLÍČ! V sobotu ráno opravdu nastoupila rychlá rota a všechny stavební otvory ucpala za jedno dopoledne novoučkými plastovými okny Sulko Brillant Lux - Douglasia s izolačními trojskly. Jo a taky několika dveřmi. No a od těch vstupních máme tento klíček - první klíč od našeho domu.

Snad se žádnou volbou materiálu do domu jsem neměl takové dilema jako právě s okny. Původně jsme chtěli dřevěná (taky co jiného do dřevostavby, že), ale pak začaly hlodat pochybnosti. Nejhorší je, že si můžete přečíst mraky odborných článků a stále budete vědět kulový. Někdo preferuje okna dřevěná, někdo plastová a hodně článků je doslova v rozporu. Začal jsem tedy sčítat všechny "moje" plusy a mínusy a nakonec to těsně vyhrála varianta plastová i když něco ve mě je stále silně proti.

Tak takto teď vypadá náš dům. Ta bílá barva okenních rámů je způsobena ochrannou fólií. Přístřešek nad terasou ještě není úplně hotový, čekalo se tam totiž na nové palubky místo těch křivě zařízlých. Teď už jsou palubky vyměněné, v sobotu to udělal jeden tesař.

Když jsem dnes ve 12:40 fotil ten poslední obrázek, vyšlo na chvilku slunko a na jižní stěně se objevil stín. Je vidět, že sluníčko už touto roční dobou do domu opravdu může. Pro porovnání sem dávám i počítačovou 3D studii, která ukazuje, jak by to dnes ve 12:40 v Třebotově s tím stínem mělo teoreticky být. Ten malý rozdíl mezi skutečností a teorií je způsoben horizontálním trámem, na kterém jsou uloženy krovy přístřešku. Ten trám v zadání pro studii chyběl, proto je tam ta hranice stínu trochu výše.

Já jsem o tomto víkendu taky trochu přispěl. V sobotu jsem zateplil vodoměrnou šachtu. V neděli přijel bagr na dokončení výkopu pro zemní registr a udělat základní terénní úpravy kolem domu. Vykopal taky vsakovací jámu pod úrovní sklepa a já jsem tedy mohl dnes konečně vymést tu napršenou vodu. Bylo jí tam docela dost, ale sklep je teď už relativně suchý a neměl by se už znovu plnit vodou.

23.11. 2007, Návrat tesařů

2007-11-23T15:46:00.000+01:00

Pokrývači dnes nepřijeli, čeká se na dodávku dalšího potřebného materiálu. Zato se vrátili na pár dnů tesaři. Přijeli připravit okenní otvory pro montáž předokenních rolet. Do panelů totiž namontovali něco trochu jinak než má být, tak to dnes opravují. Také musí vyměnit pár palubek v přístřešku nad terasou. Ty zase pro změnu řízli nakřivo pokrývači. Jojo, dvakrát měr, jednou řež.

Na domku přibyla v podstatě jen krytina na garáži. Zato zítra, v sobotu, má dorazit parta na montáž oken!

22.11. 2007, Většina střechy je hotová

2007-11-22T11:56:00.000+01:00

Tak tady je pár obrázků z dnešního dne:

Ty veliké díry jsou pro střešní okna, ty malé používají pokrývači pro lezení nahoru a ta svislá linka bude vyplněna polovičními hodonkami.

20.11. 2007, Střecha, sklep a plot

2007-11-20T14:52:00.000+01:00

V uplynulých dnech proběhlo na stavbě opět několik akcí. Pokrývači už mají celou střechu olaťovanou a dnes ráno tedy zkusili uložit první řadu tašek. Ukázalo se, že budou potřebovat i po jedné poloviční tašce v každé řadě. Ty se ale musí doobjednat.

Také zde byli zedníci, aby odstranili systémové bednění ze sklepa. Pochvalovali si, jak jsou odstraněné desky čisté, bez přilepených zbytků betonu. I strop ve sklepě je krásně hladký.

Tady je pohled do sklepa od budoucích dveří. Hromadění dešťové vody na podlaze by měly zabránit výkopové práce, které proběhnou ve čtvrtek.

No a tady je vidět výsledek veliké svépomocné akce "Stavění plotu". Ještě se tam sice musí dodělat pár věcí, ale to jsou už jenom detaily.

15.11. 2007, Pokrývači dorazili

2007-11-15T14:59:00.000+01:00

Dnes nastoupili pokrývači a začali přibíjet horizontální latě na střechu. Také mi podle velikosti tašek spočítali konečnou velikost přesahů. Nad balkónem by to mělo být 75 cm, nad garáží o 5 cm méně, což je v podstatě tak, jak jsme si přáli.

Další fotky pošlu až bude něco k vidění; alespoň pár tašek nebo střešní okna.

14.11. 2007, Hrubá stavba dokončena

2007-11-14T11:07:00.001+01:00

Dnes ráno u nás v Radotíně pršelo i trochu sněžilo, všude mokro a louže, poprašek sněhu akorát tak na střechách, prostě humus. Vyjel jsem o pár kilometrů dál a o pár set metrů výš a tam to vypadalo takto. Všude bílo a moje letní gumy (na výměnu jsem objednaný až zítra) měly problém zdolat a pak i ubrzdit to poslední 10% stoupání k našemu domečku.

Hrubá (dřevo)stavba je hotová, tesaři jsou už pryč. Tady musím říct, že po velmi dlouhé době jsem opět narazil na profíky. Odvedli bezvadnou práci a já a ani náš stavební dozor jsme nenašli nic, co by se jim dalo vytknout. Měla by to být samozřejmost, ale bohužel to v této zemi tak není. Ani jsem se s nimi nestihl rozloučit.

Tak takto teď vypadá podkroví, zabalené do parotěsné fólie. V podstatě celý dům by už měl být po instalaci oken parotěsný. Chystám se pak zavolat maníky přes "Blower Door" test, aby to všechno prověřili.

V pondělí večer jsem také mohl provést první ověření výpočtu stínění nad terasou. Při poslední návštěvě stavby se totiž chvilinku před desátou na chvilku protrhly mraky a slunce hodilo stín, končící přesně na horní hraně otvorů pro jižní okna. Když jsem pak večer zadal údaje "Praha, 12.11. 2007, 10:00 AM" do chytrého softvéru, tak ten potom vykreslil 3D studii se stínem, končícím na horní hraně jižních oken. Vypadá to tedy, že vše je OK. Podrobnější ověření i s fotodokumentací udělám někdy příště, až bude opravdu hezky.

12.11. 2007, Podkroví je ve vatě

2007-11-12T13:23:00.000+01:00

Další víkend je pryč, počasí bylo tentokrát opravdu příšerné. V sobotu jsme chtěli ve třech dokončit ten plot, ale stihli jsme jen napnout všechny tři nosné dráty. Byli jsme potom tak promáčení a obalení blátem, že finální operaci věšení pletiva jsme vypustili. Bude to tedy chtít ještě jednu sobotu.

V domku pokračovali práce v interiéru, jeden tesař pracoval opět i v sobotu. V přízemí jsou všechny vnější stěny vyvatované a zakryté parotěsnou fólií.

Opět jeden pohled do obýváku, který je teď už skoro "parotěsný".

I podkroví pokročilo. Skoro všechny vnější stěny, včetně střechy a rovného stropu jsou vycpané izolační vatou. Dnes by se tam mělo začít také "parotěsnit".

Zde je pár pohledů do zavatovaného podkroví, kde je teď už docela útulně. Hrozně se těším, až budou všude nainstalovaná okna. To by mohlo být už někdy příští týden.

Poslední obrázek ukazuje šachtu pro budoucí schodiště. Tu bude osvětlovat střešní okno.

Někdy v sobotu odpoledne, kdy už jsme doma v teple popíjeli čaj a becherovku, dorazil i náklaďák s taškami na střechu. Objednaná měla být višňově červená Hodonka od KM Bety v lesklém provedení Briliant, protože ten jejich "Elegant" se nám ve vzorkovnách moc nelíbil. Dovezli nám však právě toho Eleganta, ale nějakého hezčího. Někde se stala chyba, ale možná to byl zásah z Hůry, protože s tím Briliantem jsme si poslední dobou zase nebyli moc jistí. Nevím, zatím to vypadá, že si na střechu necháme naházet to co dovezli.

9.11. 2007, Hrubá stavba je skoro hotová

2007-11-09T10:07:00.001+01:00

Dnes ráno mě na stavbě čekalo překvapení v podobě prvním podnájemníků. Tesaři hned hlásili, že mezi balíky izolace zahlédli tři koťata. Tak jsem popadl foťák a vydal jsem se na "lov beze zbraní". Koťata však byla velmi plachá, takže moje "úlovky" nebyly nic moc. No co, alespoň se tam teď snad neusídlí myši.

Jinak "hrubá stavba" je už skoro hotová. Přístřešku nad vchodem ještě chybí nějaké palubky (to je ta díra), ale tesaři teď zakrývají vnitřní minerální izolace parotěsnou fólií. Příští týden by měli nastoupit pokrývači a možná i oknaři.

Na žádost rodiny jsem tady umístil i obrázek vyvatovaného obýváku. I když podlaha je dost mokrá od navátého deště, ta izolace je kupodivu docela suchá.

Pracovna má už vnější stěny zakryté parotěsnou fólií. Ta má chránit minerální izolaci a dřevěnou konstrukci proti vlhkosti z vnitra domu.

7.11. 2007, Terasa je zastřešená

2007-11-07T10:57:00.000+01:00

V pondělí a úterý tesaři sestavovali zastřešení terasy. Tento přístřešek jsme navrhli pomocí počítačového programu tak, aby (pod)zimní nízké slunce pustil naplno do obýváku a v létě aby naopak stínil skoro celou jižní stěnu (kromě pracovny, ta bude chráněna pouze venkovní roletou). Teď musíme počkat na první sluneční den, abychom zjistili, zda to ten program vypočítal dobře.

Na obrázku je vidět i poslední nedokončené místo spodní stavby. Teď se čeká, až betonová terasa vyzraje, odstraní se bednění a pak se může vyzdít poslední stěna (se vstupními dveřmi do sklepa) spodní stavby.

3.11. 2007, Už neprší ani do garáže

2007-11-03T20:52:00.001+01:00

Včera opět tesaři předváděli adrenalinové sporty na střeše a přikryli i garáž. Musím říci, že vůbec nevím, co si mám myslet o jejich pudu sebezáchovy. Někdy se na to opravdu nemůžu dívat, hlavně když se pohybují v blízkosti hřebenu střechy.

Zedníci včera dodělali armování a další výztuhy do terasy a odpoledne vyprázdnili další mix s betonem (asi už poslední) do připraveného bednění. Dnes přijeli opět, odstranili boční bednění a vyhladili všechny plochy. Zítra by už ten beton měl být dostatečně tvrdý, tak půjdeme s celou rodinkou tu terasu prubnout.

Dnes dorazil i jeden tesař a celý den se věnoval vatičkování. Stihl vycpat orsilem zdi celého přízemí. Jak jsem se pak díval, udělal to hezky a je to tam teď opravdu jako ve vatičce :-)

Také jsme dnes ve dvou vykopali rýhy pro šikmé vzpěry plotových sloupků. Pak přijel strýc vybavený autogenem a el. svářečkou a ty vzpěry tam hezky přivařil. Vybetonovat rýhy se vzpěrami pak už byla hračka.

1.11. 2007, Garáž má krovy

2007-11-01T09:58:00.000+01:00

Včera se tesaři pustili do garáže. Dodělali její přední stěnu a stihli usadit skoro všechny její krovy.

Dokonce dorazili i zedníci a začali chystat bednění pro vylití terasy, nebo-li stropu sklepa. Možná že to stihnou dnes i vylít a tím ukončit to trápení se spodní stavbou.

Dnes je opravdu krásně. Neodolal jsem proto a vyfotil výhled z ložnice přes balkónové dveře.

30.10. 2007, Tak to máme pod fólií

2007-10-30T23:07:00.000+01:00

Dnes večer tesaři přibili poslední fólii na střechu a asi 10 minut na to začalo pršet. Trošku kapat sice začalo už předtím, jeden z pracantů však zakřičel směrem k obloze: "Ještě hodinu!" a asi tu hodinu počasí počkalo.

Včera, tj. v pondělí celý den tesaři podbíjeli zespodu viditelné části střechy palubkami a pak večer ještě něco kutili na vnitřních stranách štítů.

Na stavbě však souběžně proběhla ještě jedna akce, a to svépomocná stavba plotu. V sobotu jsme na to byli čtyři plus půjčený benzínový jamkovač. Dorazil i náš budoucí soused; bude to i jeho plot. Hned v první jamce jsme zjistili, že půjčený vrták je naprosto nepoužitelný. Naštěstí v jiné půjčovně se sobotním provozem měli k dispozici jeden podstatně ostřejší kousek. Tomu se však v druhé jamce ulomil vodící trn.

V pondělí jsme pokračovali ve třech s betonováním sloupků. Nakoupil jsem na to obyč trubky s 3 mm stěnou. Od několika lidí jsem totiž slyšel, že ty hotové poplastované sloupky se lámou. Bohužel se ukázalo, že díky ulomenému trnu nejsou jamky zrovna v lince a proto usazování sloupků nebylo zrovna jednoduché. Vzal jsem si tedy dovolenou ještě v úterý a celý den jsme pokračovali (už jen ve dvou). Poslední beton jsme hodili do poslední díry a hned nato se spustil ten o hodinu odložený déšť.

Toto je výsledek našeho snažení. Na to, že jsme to dělali všichni poprvé, to nedopadlo tak špatně.

26.10. 2007, Krovy

2007-10-26T11:00:00.000+02:00

Opět uběhly dva dny a stavba zase pokročila. Ve středu tesaři sfoukli skoro celou dispozici podkroví a chtěli usadit stropní panely mezi podkrovím a půdou. Na tom se však zasekli, neboť narazili na nějaký nesoulad v dokumentaci. Prostě poprvé něco nepasovalo jak mělo a následné vyjasnění a náprava situace zabrala dost času. Díky tomu si nestihli jeřábem natahat všechny zbývající díly nahoru, jak původně chtěli, neboť jeřáb byl ve středu na stavbě naposled.

Ve čtvrtek tedy dořešili nesoulad ve stropě podkroví a začali usazovat krovy. Vypadá to čím dál tím víc jako dům, který jsme si kdysi s Katkou vymysleli a naplánovali v počítačovém 3D prostoru.

Dnes ráno jsem se poprvé prošel po skoro sestaveném podkroví a vylezl jsem i na půdu. Vypadá to, že bude docela dobře použitelná, je tam docela dost prostoru ve všech směrech.

Toto je pohled přes podkrovní chodbu do budoucí ložnice a dětského pokoje. Nahoře je vidět otvor pro stropní průlez na půdu.

24.10. 2007, A jde se na podkroví

2007-10-24T10:57:00.000+02:00

Uběhly dva pracovní dny, teď je středa ráno a na stavbě to vypadá takto. Tesaři stihli v pondělí dokončit dispozici přízemí a v úterý strop a vnější podkrovní stěny.
V konstrukci stropu je i jedna ocelová traverza, což je sice v dřevostavbě trošku nekoncepční, ale zase bude strop nad prostorem v obýváku dostatečně tuhý.

Konečně máme nějaké "uvnitř", zde je pohled do kuchyňo-obýváku. Dnes tesaři chtějí dokončit podkroví a zítra začít s krovy.

20.10. 2007, Den D - Přízemí

2007-10-20T12:48:00.000+02:00

Dnes domu přibyl třetí rozměr, tesaři začali sestavovat přízemí. Panely vypadají, že jsou vyrobeny opravdu pěkně a velmi přesně. Dokonce i pasují přesně k sobě, malinkaté nepřesnosti jsou způsobeny pouze ne úplně rovným betonovým podkladem, což na 100% nesrovnal ani sokl. Zatím to vypadá, že tesaře má Artexa šikovné.

Ještě jsem se nezmínil o použitém dřevě. To, co jsem zatím viděl na stavbách této firmy, je opravdu ukázkové. Já mám dřevo jako materiál velmi rád a takovéto jsem zatím neviděl prodávat v žádném "Dřevoráji" v okolí Prahy. Artexa ho vozí z Německa, kde se v jakési továrně průmyslově suší na 15% vlhkost, potom řeže, třídí, certifikuje a znovu spojuje do prvotřídních a rovných trámů. Jako surovinu tam navíc prý používají stromy odkudsi ze severu (Skandinávie, sever Ruska, možná Kanada), které rostou pomaleji než naše a jsou odolnější. Jo a i ta dřevoštěpka je jakási německá.

Přijely se podívat i moje tři Zlatíčka. Samozřejmě musely hned vyzkoušet výhled z oken, zde směrem na západ.

Pracovní sobota je u konce, tesaři to zapíchli a toto po nich zůstalo. Vnější zdi přízemí jsou skoro hotové a i uvnitř jich pár přibylo. Pokračovat by se mělo v pondělí.

19.10. 2007, Konečně tesaři

2007-10-19T21:22:00.000+02:00

Včera se začala na stavbě scházet parta tesařů, která by teď měla 2 týdny sestavovat navezenou stavebnici našeho domečku a vše dostat pod "fólii". Hydroizolace pod stěnami už byla hotová, tak si hned začali chystat trámy na sestavení dřevěného soklu. Byl jsem to hned večer zkontrolovat a docela mi zatrnulo, protože si to začali na tu betonovou desku chystat jinak než to mělo být.

Dnes ráno se vše vysvětlilo a napravilo. Mohli tedy začít pomocí nivelačního přístroje usazovat a kotvit trámy soklu naostro. Byl jsem to pak ještě dvakrát zkontrolovat, ale vše už šlo dobře.

Sokl je hotový, už jsou konečně vidět obrysy jednotlivých místností v přízemí. Zítra, i když to bude sobota, bude den D. Jeřáb je objednán a začne se sestavovat přízemí. Večer se snad budeme moci poprvé projít po jednotlivých místnostech.

15.10. 2007, Lití základové desky

2007-10-16T11:37:00.001+02:00

Konečně!!! Stavbyvedoucímu se podařilo sehnat dostatečný počet pracantů a to ještě o víkendu. Mohli tedy dokončit vše potřebné pro vylití základové desky. Po třech měsících čekání snad tedy bude připraveno vše pro montáž domu. Mimochodem, všechny dřevěné panely, trámy a krovy už dovezlo na pozemek několik kamionů minulý týden.

Tento obrázek jsem sem nemohl nedat. Takovýto čilý ruch bylo na stavbě vidět opravdu, ale opravdu jenom velmi zřídka. Krásně se na to dívalo.

Dnes ráno dorazil první mix s betonem. Bohužel, tentokrát přijel o hodinu dříve a tak jsem nestihl udělat poslední kontrolu uložení trubek a udusání podkladu. Stavbyvedoucí se dušoval, že vše proměřili a udusali, tak mi nezbývá, než mu věřit. Na obrázku je už druhý mix, který dorazil někdy kolem oběda.

Tak, beton je vylit a uhlazen. Rezervu, která zbyla, nalili do ještě prázdných KB bloků na druhé straně budoucího sklepa. Až beton vytvrdne, dá se na něj protiradonová hydroizolace a může se začít montovat dům.

Souběžně s tím, přijede nějaká firma postavit systémové bednění na strop sklepa, nebol-li terasu. Pak bude opět téct beton a spodní stavba bude konečně snad dokončena

Jo a ty podivné hromady zakryté plachtami jsou náš budoucí dům, a to komplet.

1.10. 2007, Studnař narazil na vodu

2007-10-02T00:34:00.001+02:00

Dnes ráno mi studnař ukazoval vydatnost nového, něco přes 30 m hlubokého vrtu. Po nastartování kompresoru a prvotním gejzíru nahromaděné vody začal z vrtu vytékat docela slušný potůček a vydržel téci celou půlhodinu až do vypnutí kompresoru. Vypadá to tak, že pokud ta voda bude po pročištění vrtu pitná, nebudeme vůbec potřebovat obecní vodovod, který zrovna v Třebotově v letních měsících docela vysychá.

Vrt jsme nakonec umístili podle doporučení studnaře blíže k domu na místě, které předtím přešli dva proutkaři bez povšimnutí.

Bohužel jsem dnes foťák zapomněl doma, takže připojuji jen ilustrační foto použité vrtné soupravy. Ten gejzírek byl ale vyšší.

Srpen, září 2007, Stavba základů

2007-10-01T22:00:00.001+02:00

Tento rok propukl v Česku stavební boom. Nejsou materiály a nejsou lidi. Naší stavební firmě se nahrnuly mraky zakázek, jejich výrobní závod jede na 3 směny 24 hodin deně, ale stejně čekáme už 2 a půl měsíce od vydání stavebního povolení na to, až se výroba prefabrikovaných dřevěných panelů pro náš budoucí dům dostane na řadu.

Spodní stavba na tom není o moc lépe. Vleče se to, stavbyvedoucí nemůže sehnat lidi pro založení další party. Prý už i ukrajinci došli, jezdí prý radši budovat Rusko. Zkusil tedy nabrat pár neznámých maníků, ale dopadlo to dost špatně. Z betonárky dovezli špatný zavlhlý beton, jaksi bez cementu, ti borci to nepoznali a vybudovali z toho základy garáže. Takže rozebrat a znova, tentokrát s ověřenou partou.

Podlaha budoucího sklepa je už vylitá, připravena pro zdění KB bloky. Zatím není moc jasné, jak vysoký bude ve sklepě strop.

Základové zdi jsou v podstatě hotové i ta výška stropu ve sklepě je dostatečná. Zemní registr, což jsou takové ty dvě oranžové trubky (REHAU-AWADUKT s antibakteriální vrstvou ze stříbrných iontů) koukající ze země, je usazen a zakopán. Ještě se musí usadit odpadní potrubí, vše zahutnit, zabednit a může se vylít základová deska a strop sklepa.

2.8. 2007, Lití základových pasů

2007-09-28T13:34:00.001+02:00

Po dvoutýdenní pauze, způsobené mimo jiné přípravou roxorů pro zpevnění pasů, dorazil na náš pozemek mix plný hodně tekutého betonu. Měl sice tříhodinové zpoždění, ale podle zkušeností různých stavebníků můžeme prý být rádi, že vůbec přijel v dohodnutý den.

Pasy jsou vyplněny betonem, který by teď měl tvrdnout. Pak přijdou na řadu KB bloky a další tuny betonu.

18.7. 2007, Bagrování

2007-09-27T23:58:00.002+02:00

Tak konečně, den prvního kopnutí nadešel. Na poslední chvíli jsme si vymysleli podsklepení venkovní terasy. Základové stěny pod terasou totiž vyšly díky svahu vysoké 2,5 m, tak proč ten prostor mezi nimi zasypávat, ne. Nakonec tam vyšla místnost kolem 31 m2, což bude hned po kuchyňo-obýváku druhý největší prostor v domě.

Výkopy nejsou dokončeny, bagřík ještě bude muset řádit. Hlavně ten sklep je pro něj velké sousto.

14.7. 2007, Domek je vyměřen

2007-09-27T22:39:00.002+02:00

Uběhl skoro rok a půl a vše je připraveno ke stavbě. Developer pozemků (Optreal s.r.o.) stihl dobudovat sítě s výjimkou elektriky, poslanci stihli změnit (a zkomplikovat) stavební zákon, my stihli vybrat stavební firmu (Artexa s.r.o.) a naplánovat domek a stavební firma stihla vypracovat projekt a vybavit stavební povolení.

Samozřejmě nastaly mírné tahanice se správou CHKO, které se moc nezdál náš balkón a přesahy střechy. Prý je ten náš dům moc "německý" a na českou vesnici se nehodí. Po mírných úpravách a několika telefonátech jsme nakonec to razítko dostali i s balkónem a přesahy. Další problém byl s výškou okapů. Omezení určené CHKO na 3,5 m je opravdu dost šílené. Udělat pohodlně obytné podkroví s hodně zaizolovanou střechou je potom docela problém.

Náš domek je naplánován jako montovaná a hodně zaizolovaná dřevostavba. Ve stěnách bude celkem 30 cm izolace, v podlaze 20 cm, ve střeše 40 cm a v oknech budou trojskla. Topit se tam bude teplovzdušně i s rekuperací tepla a se zemním registrem. Ztrátový výkon prostupem by se měl pohybovat někde kolem 3 kW při velkých mrazech. Tepelnou bilanci by ještě měly zlepšovat 4 vakuové solární kolektory umístěné na jižní straně střechy.

Sousedi už docela jedou, u nás se čeká na první kopnutí mezi lavičkami.

Únor 2006, Koupili jsme pozemek

2007-09-27T16:09:00.001+02:00

Koupili jsme pozemek v Třebotově (Praha-západ, nad Černošicemi) asi 5 km od nádraží Praha-Radotín. Je to už na území CHKO Český kras, což je naše oblíbená lokalita a už nějakou dobu jsme tam hledali něco použitelného na bydlení. Třebotov má navíc docela slušnou občanskou vybavenost (škola, školka, nemocnice atd.). Bohužel správa CHKO má docela veliké pravomoci (prakticky právo veta) při schvalování stavby takže možná nastanou mírné problémy. No ale když je tam tak hezky...

Pozemek má výměru 1008 m2, je to asi 10% svah orientovaný skoro přesně na jih. Příjezdová komunikace bude na jeho severní straně. No prostě ideální pozemek, i když mohl být ještě trochu větší.
Jinak, je to jeden z 34 pozemků vzniklých po rozparcelování louky, přiléhající přímo ke staré zástavbě. Vybrali jsme si jeden, přibližně ve středu nejvyšší třetí řady (kvůli výhledu).

To vedení VN bude přeloženo (alespoň doufám) mimo rozparcelovanou louku.